-právní následky vznikají pouze z projevů vůle, které jsou platnými PÚ (projevy vůle mající všechny zákonem stanovené – aprobované - náležitosti)
1) náležitost osoby
-způsobilost toho, kdo činí, k PÚ (§ 38)
-chybí-li - PÚ neplatný
-podobně je stižen neplatností i PÚ osoby jednající v duševní poruše (§ 38/2) (trvalé i dočasné), která ji činí nezpůsobilou (např. pod vlivem drog či alkoholu)
2) náležitosti vůle
-především její svoboda a vážnost + absence omylů a tísně
- A) svobodu vůle se rozumí svoboda jejího vytvoření - svobodný vznik volního rozhodnutí a svoboda jejího projevu – nezkoumají se odděleně, pro právo je rozhodující svoboda jejího projevu
-neexistence vnějších rušivých vlivů, které jednajícího jinak zbavují volnosti rozhodnout se či ho nepřiměřeně omezují
-nedostatek vůle nelze namítat, pokud bylo vykonání PÚ uloženo Z
-v případě tísně musí být PÚ vykonán za nápadně nevýhodných podmínek
- NEDOSTATKEM SVOBODY VŮLE ve smyslu zákona je především nedovolený nátlak 2nd (kontrahenta) či 3rd strany - 2 druhy nátlaku:
a) přímé (fyzické) donucení vis absoluta
-nejde o hrozbu fyzickým násilím (i bezprostřední), to by byla BPV
-jde o použití fyzického násilí k vykonání pohybu, který by byl jinak projevem vůle (např. vedení ruky či pravděpodobně i ovlivnění drogami nebo hypnózou)
b) bezprávní (protiprávní) výhružka (hrozba) vis compulsiva
-psychické donucení
-aby způsobila neplatnost právního úkonu, musí splňovat podmínky:
a) bezprávnost – musí jí být vynucováno něco, co jí nesmí být vynucováno (např. BV není pokud hrozím dlužníkovi soudem, ale musí se týkat vynucovaného chování, jinak by mohlo jít např. o vydírání – viz. hrozba „prásknutí“ za spáchaný TČ jako přinucení k zaplacení dluhu)
-patří sem i hrozba něčím, co je samo o sobě bezprávné (žhářství, násilí, etc)
b) takový druh a intenzita (aby dle okolností) vzbudila důvodnou bázeň
X nepřiměřená bázlivost a neomluvitelná nevědomost
c) (adresnost) BV musí být adresována osobě, jejíž PÚ vynucujeme (ale i osobám jí blízkým, etc)
-B) dále je důležitá vážnost vůle – tzn. projev, který je jen zdánlivě projevem vůle je podle §37 neplatný (nikoli zřejmý žert, hra, simulované úkony a tzv. vnitřní výhrady). Nevážnost vůle je rozpor skutečné vůle s vůlí projevenou.
-simulovaný je PÚ předstíraný (není míněn vážně - nevyjadřuje vůli způsobit právní následky) - PÚ neplatný
-mentální rezervace (vnitřní výhrada) – podobně jako simulace, ale úkon chtěl učinit (nechtěl pouze způsobit jeho následky či jen některé z nich) - nepřihlíží se k ní a PÚ je platný !!!
-se simulací souvisí disimulace (zastírání jiného vážně míněného PÚ, např. kupní smlouva zastírá faktickou vůli darovat) - neplatný je simulovaný PÚ, zatímco disimulovaný (darování) PÚ je platný (pokud jeho neplatnost nepůsobí jiné faktory) – právní následky se posoudí se zřetelem na skutečnou vůli (podle toho k čemu vůle smérovala)
-C) vůle musí být omylu prostá (§49a)
-musí se týkat okolností (objektivních), bez nichž by k PÚ nedošlo - jen podstatný omyl:
a) omyl v předmětu plnění (error in corpore)
b) omyl v jakosti plnění (in qualitate)
c) omyl v osobě spolukontrahenta (in persona)
d) další rozhodující okolnosti
-důležité je také (subjektivní náležitost), aby spolukontrahent omyl vyvolal a nebo ač ho sám nevyvolal, o něm musel vědět
- neplatnost PÚ (relativní) § 40a
- způsobení omylu úmyslně = neplatnost bez dalších podmínek
-omyl v pohnutce nepůsobí neplatnost
-neplatnosti se ani nemůže dovolat ten, kdo o omylu věděl (musel vědět), či ho ne/úmyslně způsobil
- D) uzavření v tísni za nápadně nevýhodných podmínek - možnost odstoupení
-§49
-tíseň = objektivní stav omezující svobodu jednajícího (svobodu rozhodování toho, kdo právní úkon učinil) -nejde jen o hospodářskou, ale i duševní tíseň (strach o blízké)
-jako objektivní stav má tíseň právní následky i pokud ji spolukontrahent nezpůsobil či o ní dokonce nevěděl - se zřetelem na zájmy spolukontrahenta musí být PÚ učiněn za nápadně nevýhodných podmínek (zjevný nepoměr vzájemného plnění)
3) náležitosti projevu - v praxi se stává, že vůle je bezvadná, ale vadný je projev vůle.
a) nesrozumitelnost
-adresovaný (A) PÚ X neadresovaný (N)
-absolutní (erga omnes) X relativní (vůči někomu)
-NA (nesrozumitelný) - není vůbec PÚ
-NR - platný (např. závěť sepsaná v sanskrtu)
-AA - není PÚ, PÚ vůbec nevzniká !
-AR - neplatný vůči adresátovi dle §37 (např. rozeslání oferty partnerům, z nichž jeden nerozumí jejímu jazyku – vůči tomu kdo jazyku rozumí bude nabídka platná)
b) neurčitost
-projev je neurčitý tehdy, nelze spolehlivě (ani výkladem či aplikací dispozitivních PN) určit jeho obsah
-dále např. pokud chybí důležitá náležitost PÚ - nejde o PÚ (je to jen PÚ zdánlivý)
- působí neplatnost PÚ
c) nesprávná forma
- obecně není požadována specifická forma - zásada neformálnosti PÚ (ústně, písemně, konkludentně, etc)
- někdy Z vyžaduje jistou formu (zákonná forma), např. písemná forma u smlouvy o převodu nemovitosti (§ 46/2) + navíc ještě vklad do KN (§ 133/2)
- někdy musí být písemný alespoň projev 1 účastníka (např. přistoupení k závazku §533)
-písemná forma požadována i u některých jednostranných PÚ (z nichž nejdůležitější je závěť)
-písemná forma může být domluvena i ve smlouvě (smluvní forma projevu) – účastnící si ji mohou dohodnout sami, tedy i v případech, kdy Z písemnou formu nevyžaduje…
-projevy obou kontrahentů nemusí být na stejné listině (s výjimkou převodu nemovitosti)
- nedostatek vede k neplatnosti, ale splnění na dluh neplatný pro nedostatek formy nelze žádat zpět, protože to není BO (§455/1)
4) náležitosti předmětu PÚ jsou jeho…
a) možnost (§37/2)
-fyzická možnost plnění předmětu PÚ
-nemožné plnění - neplatný PÚ
-za nemožnost se pokládá i mimořádně obtížné plnění, kdy nelze očekávat ani spravedlivě žádat jeho splnění X obtížnost nezakládá neplatnost
-musí být počáteční (v době učinění PÚ) X později působí zánik p&p ze závazkového PV (§575), ale ne neplatnost právního úkonu (§ 37/2 ne) !
-u věci nemožnost pouze u individuálně určené – platí zde totiž zásada – „genera petite non cesentur“ – VĚCI DRUHOVĚ URČENÉ NEMOHOU ZANIKNOUTI. (výjimkou např. to, že se věc přestane vyrábět, dovážet z ciziny či dojde na skladě)
- někdy se kromě fyzické nemožnosti uznává i nemožnost právní →
b) a dovolenost (§39)
-nemožnost právní
-dle §39 rozpor se Z (vznik či plnění je výslovně zakázáno - zákonný zákaz), obcházení Z (právní úkony, které neodporují výslovnému zákazu, ale důsledky směřují k výsledku odporujícímu Z) a proti dobrým mravům (ani nepříčí zákazu ani jej neobchází ale společensky nežádoucí)
-dle soudní (NS) praxe je rozpor smlouvy se Z objektivní skutečnost - nemá právní následky zamýšlené stranami (konkrétně převod Vlast.) bez ohledu na která strana zavinění způsobila či dobrou víru strany. (BF)
- obsah právních úkonů
1) -určení p&p, které budou obsahem PVztahu PÚkonem založeného či změněného
-různé složky:
1) podstatné (essentialia negotii)
-pro platnost bezpodmínečně nutné
2) pravidelné (naturalia negotii)
-v PÚ se vyskytují pravidelně (ujednání o čase a místě plnění), ale nejsou nezbytné pro platnost PÚ.
3) nahodilé (accidentalia negotii)
-výskyt nahodilý, případ od případu (podmínky, etc)
O JAKOU SLOŽKU JDE – VÝKLAD RESP. ZÁKON. Účastnící si ale mohou sami domluvit, že EN bude i taková složka, která by jí jinak nebyla !
2) -pokud Z nevylučuje (§478 u závěti) mohou být obsahem PÚ i podmínky (§36)
-podmínka je vedlejší ustanovení v PÚ, kterým se účinnost PÚ činí závislou na nejisté skutečnosti (v době uzavření nebylo známo zda/kdy nastala/ne)
-dělení podmínek:
a) odkládací (suspensivní)
-účinnost (právní následek) platného PÚ nastane až splněním
-*nemožná podmínka - účinnost PÚ nemůže nastat
b) rozvazovací (resolutivní)
-PÚ je platný hned, ale splněním podmínky účinnost PÚ zaniká
-*nemožná - nehledí se k ní
-není-li z textu jasné, zda jde o odkládací či rozvazovací, bere se jako odkládací
(*totéž s nedovolenou p.)
-spojeno s určitou nejistotou - nutnost počítat s nastáním, účastnící jsou PÚ vázáni a musí počítat s jeho možnou účinností (odkládací) a plně vázání (u rozvazovací)
-splnění může záviset na lidské vůli - splnění může být neoprávněně zmařeno/způsobeno - dle §36/3,4 pokud se tak stane působením účastníka PÚ:
a) záměrné zmaření, aby mu vznikl prospěch - PÚ se stává nepodmíněným
b) záměrné splnění účastníkem, jemuž je to na prospěch a neměl P tak učinit - jakoby splněna nebyla
3) -obsahem mohou být i jiná vedlejší ustanovení, zejména stanovení doby (d.č.) a příkaz (modus)
1) doložka času – podobá se podmínce – VZZ váže na uplynutí určité doby
- x ale je jisté, kdy a zda nastane
2) příkaz (modus)
-vedl ustanovení vyskytující se u bezplatných PÚ (hl. darování a závěť)
-ukládá se – obdarovanému - povinnost něco vykonat
-u závěti je platný pouze příkaz, aby se dědici započetlo to, co mu zůstavitel daroval za života(§ 484) (jiné jsou neplatné) x u jiných bezplatných PÚ není zakázáno - posuzováno jako podmínka
Žádné komentáře:
Okomentovat