- pojmové znaky:
- dle §34 „projevy vůle směřující ke VZZ p&p nebo ke způsobení jiných právních následků, které PP s takovými projevy vůle spojují.“
-tj. vůle a její adekvátní projev = CSQN
- 1. vůle:
-psychický vztah jednajícího člověka k zamýšlenému následku
-zjišťování vyvolává teoretické a praktické problémy:
1) zjišťování existence vůle v konkrétním případě (zda subjekt chtěl, to co projevil, že chce)
-v praxi není možné - na existenci vůle se při projevu tedy usuzuje hl. z obj. skutečností (okolnosti, za nichž byl projev učiněn) + se přihlíží k dobré víře adresáta projevu (pokud byl projev adresovaný) X nepřihlíží se k vnitřní pohnutce (motivu) subjektu - nevzbudí-li takto posouzený projev pochybnosti, předpokládá se, že jím je X jinak nutno zkoumat (stejně jako tehdy, kdy to vyplývá ze Z, tj. zda nešlo o jednání v duševní poruše (omezení způsobilosti k PÚ) ve smyslu §38/2 - zde adresátovi nepomůže ani bona fides a PÚ je neplatný dle §38/1 aniž by se muselo zkoumat projevení vůle, podobně se § týká i dobré víry adresáta)
2) dalším problémem, je, zda musí jít o vůli toho, kdo ji projevuje (čí vůle je projevem manifestována)
-většinou je vůle projevení PÚ vůlí toho, kdo ji projevuje, ale jsou výjimky - nutnost právní fikce, např. když právní zástupce jedná za zastupovaného, tak de facto projevuje svou vůli, ale de jure projevuje vůli zastoupeného
2. projev:
-jakákoli vnější manifestace (učinění vůle sdělnou, tj.seznatelnou adresátů, či okolí)
-k dosažení slouží různé prostředky:
1) konání (tj. komisivně) - dělíme na:
a) PÚ výslovné (vyjádřené lidskou řečí)
-OP v zásadě neformální (tj. ústně nebo písemně, nestanoví-li Z jinak)
- písemně (literární):
- možno vykonat listinou, dopisem, telegrafem, dálnopisem, elektronickými prostředky
-§40/2-5 -předpokladem platnosti je podpis (zpravidla vlastnoruční) jednající osoby (§40/3) - CSQN i tehdy, kdy to OZ výslovně nevyžaduje (stačí aby požadoval písemnou formu) X možnost nahrazení mechanickými prostředky (razítko), pokud je to obvyklé
-někdy nutno podpis úředně ověřit (legalizace) - notariát či okresní úřad
-analfabeti a zranění = nutný úřední zápis
- dnes již upraven i elektronický podpis, který musí splňovat podmínky
stanovené Z
-ústně (verbální) – obligatorní např.při uzavření manželství
b) PÚ konkludentní
-tj. projev vůle učiněný jinak než výslovně
-vyjádření vůle jednajícího takovým způsobem, že o ní nejsou pochybnosti (§35/1)
-např. otočení hlavy, škrtnutí listiny či podpisu, označením lístku v MHD, nákupu koly v automatu, či „jiné včasné jednání“ (§43c/1)
c) PÚ vykonané mlčky
-někdy nepřesně řazeno pod b), protože KPÚ je vyjádřen činem (konáním), zatímco M je proveden nečinností (nekonáním)
- mlčení samo jako neexistence výslovného projevu nemůže znamenat projev vůle
-pokud někdo mlčí, tak nelze předpokládat, že souhlasí (a to i tehdy, pokud se v ofertě jednoznačně stanoví domněnka, že mlčení bude považováno za souhlas - právně bezvýznamné X fráze „neodpovíte-li….budeme považovat za odmítnutí“ je právně relevantní, protože zde šlo o časové omezení závaznosti návrhu dle §43b/1/a - mlčení je konkludentním činem, neboť je konáním)
2) nekonáním (omisivně)
- druhy právních úkonů:
- dle různých kritérií (subjekty, forma, obsah PÚ, etc)
1) dle subjektů
a) jednostranné (závěť)
-vzniká okamžikem, kdy byl patně vykonán příslušný projev vůle
b) dvoustranné (většina smluv)
-strany se zavazují navzájem
- vznik konsensem
c) vícestranné (např. smlouva o sdružení dle §829-)
-projevy vůle více stran směřují k dosažení společného výsledku
-vznik konsensem
-na každé straně může být i více účastníků, aniž by se měnila druh PÚ (např. pokud je při kupní smlouvě na prodávající straně spoluvlastnictví, tak jde stejně o 2PÚ )
2) dle adresátů
a) adresované
-např. návrh na uzavření S
-perfektními (nastávají právní následky s nimi spojené) ve chvíli, kdy projev vůle dojde adresátovi
b) neadresované
-např. veřejná soutěž, veřejný příslib
-právní následky nastávají již projevem vůle
3) dle stavu adresátů
a) inter vivos
-FO a PO (pro tento případ fikce)
b) mortis causa
-právní účinky nasávají až po KO
-závěť či vydědění
4) dle přítomnosti úplaty
a) úplatné
-úplata v penězích či jiných hodnotách (dání, konání, opomenutí či strpění s majetkovou hodnotou)
b) bezúplatné
-např. darování
c) smíšené (v ŘP dvoustranné smlouvy nerovné)
-úplata je nižší nežli hodnota získaného plnění
-někdy může jít i o snahu zkrátit daň
5) další dělení 2PÚ (dle literatury, nikoli Z)
a) synallagmatické
-plnění se může domáhat jen ten, kdo již dluh slnil či je ochoten a schopen ho splnit (ve smyslu §560) - podmíněné plnění
b) asynallagmatické
-není vzájemná vázanost
-někdy také pojímáno dle poměru poskytovaných plnění – stejná či blízká hodnota (s)
6) dle přítomnosti kauzy se rozlišují právní úkony a tím i občanskoprávní vztahy z nich vzešlé (většinou jen u obligací) na
a) kauzální
- na rozdíl od právního důvodu (právní skutečnosti zakládající p&p) jde o bezprostřední hospodářský účel vzniku právního vztahu (např. směna, darování, etc)
-např. právním důvodem koupit věc za peníze je kupní smlouva, zatímco kauzou je směna zboží za peníze
b) abstraktní – OPV, který vznikne z abstraktního PÚ, v němž kauza výslovně vyjádřena není a ani z něho nevyplývá; platnosti nebrání není-li vyjádřen důvod závazku
-kauzálnost či abstraktnost posuzována z různých hledisek:
I. z hlediska existence K (naprostá většina PÚ je K)
II. vyjádření K (Kauzální je takový kde K je patrna). Abstraktní je naproti tomu tedy takový OP vztah, který vzniká z abstraktního PÚ, v němž kauza výslovně vyjádřena není ani z něho nevyplývá. Platnosti závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod závazku §495.
-některé PÚ obligatorně abstraktní (závazky z cenných papírů, tj. ze směnky, šeku, etc) či obligatorně kauzální (uznání dluhu dle §110/1 a §558)
III. dokazování K (musí-li být ve sporu zjištěna existence K či nikoli)
-dle §495 sice nebrání neexistence K platnosti Z X věřitel však musí prokázat důvod závazku s výjimkou CP hromadně vydaných či jiných CP (kde Z stanoví, že tuto povinnost nemá)
7) dle formy
a) formální
-Z předpisuje formu (např. písemná dle §46/1 či úřední zápis dle 40/5) či forma vyplývá z dohody účastníků
b) neformální
8) dle typizace
a) pojmenované (nominátní), tzv. právní úkony výslovně upravené, resp. typické
-konstantní jméno, málo proměnlivý obsah, které se často v masové míře opakují
b) nepojmenované (inominátní), ), tzv. právní úkony výslovně neupravené resp. atypické
-jejich uzavření připuštěno dle §51 (zákaz by byl popřením smluvní autonomie)
-připuštěny pokud neodporují obsahu nebo účelu Z
Žádné komentáře:
Okomentovat