8.3.1. Vliv inflace na reálné důchody
v případě tzv. nevyrovnané inflace ( kdy ceny jednotlivých statků v CPI rostou nerovnoměrně resp. dochází k odlišnému růstu nominálního důchodu a cenové hladiny ), dochází k přerozdělování reálných důchodů.
Záleží též na tom, zda se skutečná míra inflace shoduje s očekávanou mírou inflace a zda inflační očekávaní byla uplatněna ve smlouvách o mzdách.
Dalším dopadem inflace na reálné důchody ( zejména mzdy ) je tzv. taxflace neboli fiskální brzda. Růst P vede k růstu W resp. nominálních mezd. Zaměstnanci se dostávají do vyššího daňového pásma, platí vyšší daně a v případě že reálné mzdy rostou pomalu či dokonce vůbec, dochází k poklesu disponibilního důchodu domácností.
8.3.2. Vliv na bohatství
postihuje příjemce fixních důchodů ( klesá reálná kupní síla důchodu ). Pokud je míra inflace vyšší než nominální úroková míra, ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci. Cena hmotných statků stoupá společně s inflací.
dodatečné náklady které způsobuje inflace - náklady spojené s řízením struktury aktiv, náklady spojené se změnou ceníků, ...
8.3.3. Vliv inflace na ekonomickou aktivitu
posiluje spotřební výdaje na úkor úspor.
vyšší inflace u nás než v zahraničí posiluje při pevných měnových kursech dovoz a tím oslabuje podněty k ekonomickému růstu v zemi. Inflace mění strukturu spotřeby. Pádivá inflace destimuluje ekonomickou aktivitu.
8.3.4. Náklady inflace
Náklady inflace resp.dezinflace - vláda může snížit míru setrvačné inflace za cenu snížení zaměstnanosti. V důsledku snížení zaměstnanosti bude vyráběn nižší produkt než potenciální .Tato ztráta se dá vyčíslit náklady dezinflace.
Žádné komentáře:
Okomentovat