Přestupky:

jiné správní delikty fyz. osob, postihované na zákl. zavinění
správní delikty fyz. a práv. osob, postihované bez ohledu na zavinění (na zákl. objektivní odpovědnosti)
>> Disciplinární delikt – spočívá v porušení disciplíny, určité kázně založené na plnění zvláštních právních povinností, vyplývajících ze zvláštních právních vztahů (např. soudci, advokáti nebo lékaři). O disciplinárních deliktech rozhoduje subjekt, zadaný ze zákona disciplinární pravomocí. Zajišťuje se tak řádný výkon veřejné služby a vnitřní pořádek.
Pro podstatu disciplinární odpovědnosti je tedy rozhodující, že má interní povahu, je uplatňována jen vůči osobám, které jsou na základě právního poměru ve vztahu určité odpovědnosti vůči tomu, kdo disciplinární odpovědnost uplatňuje. Odpovědností disciplinární vztah proto zaniká, jakmile končí takový poměr.
>> Soukromoprávní delikt – vzniká zde zásadně odpovědnostní vztah mezi tím, kdo nesplnil povinnost (delikventem) na jedné straně a subjektem (zpravidla občanem), jemuž vznikla újma. Typické je, že oprávnění z odpovědnostního vztahu (oprávnění, jež až dosud neměl) tu vzniká tomu subjektu (občanu či právnické osobě), kterému bylo protiprávním jednáním porušeno (resp. ohroženo) právo. Tím se zásadně odpovědnostní delikty soukromoprávní povahy liší jak od odpovědnosti za trestné činy, přestupky a správní delikty (odpovědnostní vztah tu vzniká mezi státem, reprezentovaným státním orgánem, a tím, kdo nesplnil povinnosti), tak od odpovědnosti za disciplinární delikt (odpovědnostní vztah tu vzniká mezi delikventem a tím, kdo na základě zákona odpovědnost uplatňuje.
Typické je dále, že rušiteli tu vzniká povinnost nést sankci, jež směřuje k obnovení porušených právních vztahů, popř. k poskytnutí odpovídajícího zadostiučinění (satisfakce). Může spočívat například v povinnosti nahradit způsobenou škodu, vrátit neoprávněně získaný prospěch, odstranit vady věci, popřípadě poskytnout přiměřenou slevu nebo zaplatit úroky z prodlení. Odpovědnost za delikty postihované sankcemi typickými pro soukromoprávní úpravy vztahů, se projevuje v různých konkrétních formách. V podrobnostech je odlišně upravena odpovědnost za škodu podle občanského zákoníku, odpovědnost za vady podle obchodního zákoníku, odpovědnost za škodu podle zákoníku práce a podobně. Těmto rozdílným institutům je společné:
odpovědnostní právní vztah vzniká mezi subjekty (typicky mezi občany či právnickými osobami), které jsou navzájem ve vztahu právní rovnosti
odpovědnostní povinnost má především reparační funkci, směřuje k maximálně možnému obnovení porušených (ohrožených) právních vztahů a chráněných zájmů.