- větší tempo inflace má za následek, že v propočtech efektivnosti investičních projektů je nutné zohledňovat i růst cen
- v důsledku inflace dochází především k růstu kapitálových výdajů ať už se týkají pořizovací ceny investice či ocenění oběžného majetku, zahrnovaného do kapitálových výdajů. Inflační vliv se zejména projevuje u stavebních investic s delší dobou pořízení
- u investic pořizovaných bezprostředně nákupem (například koupě stroje, domu apod.) vliv inflace na kapitálové výdaje nebývá podstatný
- inflace ovlivňuje ale i příjmy z investice. Dochází k růstu cen výrobků, které budou investicí vyráběny, ale také k růstu cen spotřebovaných materiálů, k růstu mzdových nákladů a jiných druhů nákladů…
- většinou se zjednodušeně předpokládá, že růst cen realizace a růst cen vstupů je stejný – mluví se o tzv.: neutrální inflaci
- inflace ovlivňuje i diskontní sazbu používanou pro výpočet časové hodnoty peněz. Diskontní sazba stoupá a vzniká rozdíl mezi nominální a reálnou sazbou
- při tom míra inflace v různých odvětvích může být odchylná – není proto možné= vycházet z celkového růstu výrobních cen, ale z růstu cen v jednotlivých odvětvích a oborech podnikání
- při propočtech ČSH je možné vliv inflace zobrazit dvěma způsoby:
o s použitím nominální diskontní sazby (je třeba vyjádřit peněžní příjmy taky v nominální hodnotě včetně inflace)
o s použitím reálné diskontní sazby(je třeba vyjádřit peněžní příjmy taky v reálné hodnotě = nominální - inflace)
Žádné komentáře:
Okomentovat