Pokud domácnost alokují veškerý svůj důchod na spotřebu a úspory musí platit, že: ΔY = ΔC + ΔS a pak také (x 1/Y) 1= ΔC / ΔY + ΔS/ ΔY a odtud 1 = c + s.
Z výše uvedeného Keynes vyvodil tři závěry:
- s růstem důchodu rostou plánované spotřební výdaje, ale pomaleji než roste důchod,
- lidé začínají šetřit až od určité výše důchodu,
- jestliže lidé utrácejí více než vydělávají, pak dochází k převisu poptávky nad nabídkou. Takto vzniklou situaci je možno krátkodobě překlenout čerpáním zásob.
paradox spořivosti
- při zvýšení úspor domácností (posun úsporové funkce rovnoběžně nahoru)
- výsledkem tohoto růstu úspor není růst I a s tím následně růst zaměstnanosti a produktu, ale pokles produktu, důsledkem je pokles úspor na původní úroveň
Růst úspor je doprovázen poklesem spotřebních výdajů, který není ničím kompenzován – tento růst úspor není spojen s růstem plánovaných investičních výdajů. Křivka AE se posune dolů o stejnou vzdálenost, jako činil posun křivky úsporové funkce nahoru. Produkt klesá, tedy klesají i úspory až se vyrovnají plánovaným investicím.
Žádné komentáře:
Okomentovat