- základní kategorie Ryzí nauky právní: právní norma, právní řád, zákl. norma (Grundnorm)
- když Kelsen vysvětlil povahu normativity jako svébytné sféry, jejíž strukturálním prvkem je norma, tak byl nucen vysvětlit čím se vyznačuje právo jako forma normativity
a) Co charakterizuje právní normu podle Kelsena?
Na vysvětlení této otázky využijeme příklad, který nám uvádí sám Kelsen
"Jestliže nějaká tajná organizace má v úmyslu, aby ochránila vlast od škůdců, odsoudí člověka, jejž považuje za zrádce k smrti, a dá vykonati svým pověřencem to, co sama nazývá rozsudkem smrti a subjektivně za rozsudek smrti považuje, pak jest celý její čin objektivně, t. j. v systému objektivního práva nikoli výkonem rozsudku, nýbrž femovou vraždou, ačkoli se vnější děj této vraždy neliší v ničem od skutečné exekuce trestu smrti."
Z uvedeného příkladu se dovídáme, že:
a) Akt - (rozsudku smrti) není právním aktem, protože neexistuje „systém objektivního práva“ (právní řád), který by mu tento objektivní význam propůjčil
Proto akt rozsudku smrti není aktem rozsudku, ale z hlediska platného práva je hodnocen jako vražda
Dozvídáme se, že právní povaha normy je daná jejím místem v určitém právním řádu
b) Jak ale získává norma svůj význam právní normy?
Kelsen uvádí, že norma je významovým schématem a sama svůj význam právní normy získala na základě právního aktu, který získal tento význam od jiné normy
- tato skutečnost jej přivádí k názoru, že právní normy jsou vždy uspořádány určitým způsobem a tvoří právní řád
právní norma se stává právní normou až tehdy pokud patří resp. je ve shodě s existujícím právním řádem
c) Co zakládá jednotu právních norem? Proč přináleží urč. pr. norma k urč. právnímu řádu?
Na tuto otázku hledá Kelsen odpověď na základě konstrukce tzv. zákl. normy (Grundnorm)
(Kelsenova základní norma je různě interpretována, různé představy, sám Kelsen ji nevymezuje jednoznačně je to "zdroj" platnosti a závaznosti, jednoty řádu, zdroj ústavy a v posledních dílech má povahu fikce atd.)
Žádné komentáře:
Okomentovat