- na otázku zda věda a umění přispívají k mravnímu rozvoji společnosti Rousseau odpověděl nikoli: kritika tehdejší společnosti
(I. Rozvoj civilizace (pokrok vědy) vytváří umělé potřeby člověka, které v přirozeném stavu neměl:
a) člověk ztrácí svojí přirozenost důsledkem čeho se ocitá v bídě a nesnázích,
b) rozvoj věd je důkazem úpadku civilizace)
II.) kritika vlastnictví jako přirozeného práva: V pozdější práci "Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi" - pokus o vysvětlení příčin nerovnosti mezi lidmi
( vznik soukromého vlastnictví vede ke konci přirozeného stavu- lidé se stali chtivými a špatnými)
- vznik státu jako ochrany vlastnictví zplodil nerovnost mezi bohatými a chudými- první neštěstí lidstva)
- vlastnictví není přirozeným právem a tudíž lidé nejsou si rovní;
- realizace svobody člověka a přirozeného stavu není možná
- přirozený stav je ideál
- uzavření společenské smlouvy, která předpokládá vůli ke spojení všech lidí- osvícení občané- shoda rozumu a vůle
-vznik nové společenské kvality- lid- veřejnost
- lidé zde neodevzdávají (nedelegují) přirozené právo suverénovi, ale vzájemně uznávají své práva- nová morální etapa ve vývoji společnosti- občanská společnost
- společenská smlouva- kolektivní vůle- vůle lidu: člověk ztrácí přirozenou svobodu a neomezené právo na vše a získává občanskou svobodu a zákonem stanovené právo na vlastnictví
- občanská svoboda je schopnost člověka mít vládu sám nad sebou a projevuje se v poslušnosti zákona, který jsme si sami uložili (každý občan je zde jak adresátem povinnosti, zákona, tak i účastníkem zákonodárního procesu)
Žádné komentáře:
Okomentovat