k dědění ze zákona dojde tehdy, zemře-li zůstavitel bez zanechání platné závěti, nenabude-li povolaný dědic z jakéhokoliv důvodu dědictví, nebo jsou-li zde určité věci, na které zůstavitel v závěti nepamatoval - dědění ze zákona je tedy podpůrným řešením
zákonní dědici rozděleni do 4 skupin:
1. skupina - manžel a děti zůstavitele -> jsou k dědění povoláni rovným dílem
|
2. skupina - je povolána za předpokladu, že dědictví nenabude ani jediný z potomků - manžel, otec, matka a osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti alespoň po dobu 1 roku před jeho smrtí a z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele:
|
3. skupina - nedědí-li manžel ani rodiče - sourozenci zůstavitele, spolužijící osoba -> dělí se rovným dílem, nedědí-li některý ze sourozenců, nastupují jeho děti (synovci a neteře; další reprezentace není možná)
|
4. skupina - nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině - dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti (strýc, teta)
jestliže některá osoba splňuje více podmínek (např. manžel je i spolužijící osobou), zdvojení dědických podílů se nepřipouští dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu (§ 462) -> odúmrť |
Žádné komentáře:
Okomentovat