-určit, kdo je za vkládaná data odpovědný. V jednotlivých organizacích se můžeme setkat se dvěma odlišnými přístupy:
1.) Za data je odpovědný a do datové základny je vkládá pracovník, u něhož data vznikají.
2.) Odpovědnost za vytváření datové základny se přenáší z pracovníka, u něhož data vznikají, na pracovníky výpočetního střediska, zpravidla do útvaru přípravy dat.
Z obou uvedených možností se jako správná jeví ta, kdy data vkládá přímo uživatel, u něhož se nachází zdroj dat. Pokusy o přenesení odpovědnosti na jiné pracovníky jsou ve většině případů negativní a přinesou tyto projevy:
- mezi uživatele a datovou základnu vkládáme další mezičlánek, což jednak prodlouží dobu zpracování, jednak zvýší náklady na zpracování,
- vniká řada chyb, které vyplývají z faktu, že pracovníkovi přípravy dat nemusí být důvěrně známá oblast, z níž data pocházejí.
- některé chyby by odborný pracovník, u něhož data vznikají, odhalil ihned při vkládání,
- prodlužuje se celková doba potřebná k vytvoření datové základny a k jejímu uvedení do provozuschopného stavu.
Máme-li vytvořenou potřebnou datovou základnu a všechny funkce projektu byly ověřeny ve zkušebním provozu, můžeme zahájit rutinní provoz počítačové aplikace. Jelikož objektivní realita není statická, ale představuje velmi dynamický systém, vznikají neustále nová data, která musíme do datové základny průběžně doplňovat. Data, která zachycují změny v řízeném procesu, nazýváme změnová data. Tato data slouží v projektu dvěma účelům:
1.) Jsou využívána k aktualizaci datové základny, aby neustále postihovala současný stav.
2.) Jsou přímo zpracována.
Žádné komentáře:
Okomentovat