Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Přednáška č. 2, Tržní systém, Statky spotřební, Kapitálové statky

Náklady obětované příležitosti
(alternativní náklady)

Život je neustálá volba. Člověk si např. za svoji mzdu může koupit nový oblek nebo nový kabát. Nemůže si však koupit obojí. Rozhodnu se tedy raději pro nový kabát, poněvadž oblek již mám. Tedy náklady obětované příležitosti jsou to, čeho se musíme vzdát abychom danou věc mohli získat. V našem případě nákladem příležitosti je nový oblek, kterého se musíme "vzdát", abych si mohl koupit kabát, který potřebuji více.

Tržní mechanismus

Miliony lidí vyrábějí ze své vůle tisíce druhů zboží bez centrálního řízení a bez plánování shora. Tržní ekonomika je komplikovaný mechanismus, využívající neuvědomělé (spontánní) koordinace lidí, činností a firem, prostřednictvím systému cen a trhu.
Trh je zařízení, jehož prostřednictvím kupující i prodávající určitého zboží nebo služeb vstupují do vzájemných interakcí při nichž se určí cena a množství jednotlivých druhů zboží či služeb.

"Každý jednotlivec, který sobecky sleduje svůj vlastní prospěch, je veden jakoby neviditelnou rukou k tomu, aby co nejlépe napomáhal všeobecnému prospěchu." Adam Smith
Předpokladem správného fungování trhu je dokonalá konkurence.
monopol - je opakem dokonalé konkurence; monopol snaží se využívat své postavení na trhu tak, že produkují malé množství výrobků za co nejvyšší cenu.

přirozený monopol - k regulaci přirozeného monopolu by měl přispívat stát (České dráhy, Telecom, ČEZ)
administrativní monopol - zřizuje vláda, aby si usnadnila řízení ekonomiky.
tajný monopol - u určitého druhu zboží (např. masokombináty), je v podstatě protizákonný.
Např. dohodnou-li se masokombináty, že budou vyrábět za stejnou cenu nebo každý bude produkovat jiné výrobky,...

•    místní (regionální)
•    národní
•    světový
•    dílčí - obchodování pouze s jedním výrobkem, na jednom území
•    agregátní - obchodování se všemi výrobky

Cena se určuje na základě nabídky a poptávky.

GRAFY

INFLACE - dochází ke zvyšování cen a ke zvyšování produkce. Poptávková křivka se posunuje doprava (stoupá).
STAGNACE - cena klesá, produkce klesá Poptávková křivka se posunuje do leva (klesá)
STAGFLACE - k stagflaci došlo v r. 1973 v důsledku izraelsko - egyptské etické války, válku Egypt prohrál vojensky. Došlo ke zvýšení cen energie, potravin, mezd,...
Dochází ke zvýšení ceny a snížení produkce. Nabídková křivka se posunuje doleva (stoupá).


Přednáška č. 3    4. října 1999

Daně

přímé daně získáváme od fyzických osob (mzdy, dividend, renty, nájemného, atd.) a od právnických osob (zdaněné zisky firem)
nepřímé daně
daň z přidané hodnoty (daň z obratu)
spotřební daň (alkohol, tabákové výrobky, benzín, PHM)

V Evropě jsou preferovány zejména nepřímé daně, v USA hrají rozhodující úlohu daně přímé. V USA není daň z přidané hodnoty, ale daň z obratu (DPH je lepší než daň z obratu).
Spotřební daně mají omezovat spotřebu zboží, které nepříznivě ovlivňují zdraví obyvatelstva a životní prostředí a slouží k podpoře sociálně slabších skupin obyvatelstva.

Stabilitu ekonomiky zabezpečuje stát prostřednictvím monetární (peněžní) politiky a fiskální (rozpočtové) politiky. Za monetární politiku odpovídá centrální banka (Česká národní banka) a pro ovlivňování monetární politiky využívá především:

I.

Úrokové sazby (zejména diskontní sazba, lombardní sazba a repo sazba)
Diskontní sazba je nejnižší úroková míra v bankovním sektoru a za ní půjčuje centrální banka komerčním bankám (obchodním bankám) za předem dohodnutých podmínek peníze.
Lombardní sazba je sazba, za kterou půjčuje centrální banka komerčním bankám peníze v mimořádné situaci, pokud to uzná za vhodné.
Např. lidé se dozvědí fámu, že KB krachuje. Lidé začnou v houfech chodit do KB a chtějí si vybrat všechny své úspory. KB však takové množství peněz v hotovosti nemá a tak si potřebuje půjčit. Centrální banka ví, jak je na tom KB a za lombardní sazbu může a nemusí KB půjčit, aby mohla svým klientům peníze vyplatit.

Repo sazba je opakem diskontní sazby. Je to sazba, za kterou si vypůjčuje centrální banka od komerčních bank peníze. Repo sazba omezuje množství peněz v oběhu.

II.

množství peněz v oběhu
Kvantitativní rovnice peněz

M x V = P x Q

M - množství peněz v oběhu
V - rychlost obratu těchto peněz v oběhu
P - cenová hladina
Q - produkt (pro nás především HDP)

III.

povinné bankovní rezervy jsou část vkladů, které komerční banky musí mít deponované u centrální banky.

Žádné komentáře:

Okomentovat