Po pádu říše římské nastává přechod od otrokářské k feudální společnosti. Nastávají velké politické změny. O poměrech vypovídají zákoníky, které definují jaká má společnost ekonomická pravidla. Mezitím se formuje křesťanství. Církev chudých, kde jsou lidé živí z milosti boží. Později se církev stává velmi rozšířenou, je propojená s vládnoucí třídou. Za zmínku stojí Sv. Augustin, který vychází z Aristotelova učení a říká, že práce je příklad boží a každý by měl tedy pracovat. Propaguje zemědělství, obchod (lichva zakázaná). Učení ekonomické přechází ke scholastikům.
Tomáš Akvinský plně respektuje Aristotelovo učení, vychází z toho, že od Boha je různé postavení lidí a podle toho stanovuje spravedlivou odměnu. Vyšší duchovenstvo a šlechta má nárok na vyšší příjem než stavy nižší. Definuje také spravedlivou cenu, která má odrážet nerovnosti lidí, oprávněné náklady výroby i obchodu. Tzn. měla by zahrnovat náklady na výrobu, náklady obchodníků, zisk z vynaloženého kapitálu, daně, cla, poplatky feudálům. Opět obchod nedůstojný (lichva) zakázán. U křesťanů nebyla činnost obchodníka důstojná, tak se tohoto odvětví chytili židé a dostali se tak k velkému bohatství.
Na myšlení T. Akvinského navazuje Tomáš ze Štítného.
15. - 16. století raný merkantilismus
16. - 17. století rozvinutý merkantilismus
Merkantilismus představuje první ucelenou ekonomickou teorii. Rozvoj merkantilistického učení souvisí se zeměpisnými objevy, s rozvojem námořní dopravy, objevením Indie, mezinárodním obchodem,... Základní myšlenkou merkantilistů bylo, že je důležité pro národní bohatství hromadit zlaté a stříbrné peníze (resp. bohatství ve formě zlata a stříbra) a domnívali se, že čím více má stát takového bohatství, tím je silnější a mocnější.
Raný merkantilismus - nejdříve severoitalská města (Benátky, Janov), postupně se přesouvá do Španělska a Portugalska, později se nejvýznamnějšími centry stává Anglie, Francie a Holandsko. V období merkantilismu se posiluje pozice panovníka, omezuje se moc feudálů a do značné míry i vliv církve, posiluje se postavení řemeslníků a obchodníků. V raném merkantilismu dochází ke shromažďování bohatství, nesmělo se vyvážet do zahraničí. Snažili se u vývozů o co nejvyšší ceny v domnění, že získají co nejvyšší zisk.
První fázi nazýváme monetární soustava (přísun peněz). Kolem roku 1600 vznikají první monopoly, především východoindická společnost - výjimečné postavení pro obchod s Indií (koření, obchod aj.)
Druhou fázi nazýváme teorií obchodní bilance.
• Podpora výroby, především vývozních odvětví, včetně státních subvenci.
• Omezování domácí spotřeby dováženého zboží, především luxusního (např. cukr, čaj,...).
• Omezení spotřeby domácího zboží, které lze vyvážet.
• Omezení vývozu surovin a nezpracovaných zemědělských výrobků.
• Podpora vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu.
• Podpora tranzitního obchodu.
Období merkantilismu je celkově snaha:
snižovat ceny zemědělských produktů, což vede dlouhodobě k zbídačení venkova (např. Francie, která byla vždy zemědělsky soběstačná, dovážela co nejvíce ze zahraničí, aby ceny zemědělských produktů srazila). Snižování mezd zemědělců!
T. Mun - napsal Bohatství Anglie ze zahraničního obchodu (1664), sepsal ji jeho syn z poznámek otce. Bojoval proti raným merkantilistům. Není třeba shromažďovat zlato a stříbro. Téměř všechny zásady pochází od tohoto autora.
Colbert - ministr hospodářství Francie. Ve Francii se nazývá merkantilismus colbertismus. Zakládání státních manufaktur, především pro výrobu luxusních výrobků (Anglie je ale zatěžovala obchodním clem).
Stát podporoval zvyšování populace (mnoho vojáků pro válků, mnoho daňových poplatníků, mnoho pracovníků, kteří budou vytvářet přidanou hodnotu)
Zatímco scholastikové považovali za nejdůležitější zemědělství, merkantilisté považují za základ bohatství obchod, námořní dopravu a výrobu luxusního exportního zboží. Merkantilismus přispěl k centralizaci těchto států (Anglie, Francie) a přispěl k pádu feudalismu.
Žádné komentáře:
Okomentovat