Postup při intuitivním brainstormingu je v podstatě shodný s postupem klasické burzy nápadů. Uskutečňuje se ve třech pracovních fázích (příprava schůzky, provedení schůzky a vyhodnocení námětů) při důsledném respektování zásad efektivního uplatňování metod intuitivního způsobu tvůrčího myšlení.
Jde o uplatňování zásady:
a) a) odloženého úsudku - NEKRITIZOVAT !
b) b) co největšího počtu námětů - MNOŽSTVÍ
c) c) příznivé psychologické atmosféry - POHODA
d) d) dočasného suspendování zdravého úsudku - ROZLET
e) e) vzájemného obohacování - NÁVAZNOST
Při intuitivní a destruktivní modifikaci brainstormingu se však zvýrazňují některé charakteristické aspekty této metody. Je to především větší pozornost a důraz na ty rysy intuice, jejichž základem jsou tři zákony volné asociace. Jde o zákon souvislosti, podobnosti a kontrastu.
Destruktivní charakter brainstormingu je taková jeho modifikace, při které se v etapě zadání řešení uvedou a zvýrazní negativní vlastnosti, rysy či aspekty řešeného problému a intuitivní formou myšleni se hledají náměty na jejich pozitivní překonání.
4. Delfská metoda
Delfská metoda patří do skupiny intuitivních prognostických metod. Podstata metody spočívá v postupném zjišťování a porovnávání názorů expertů o budoucím vývoji zvolené oblasti, přičemž je zaručena jejich vzájemná anonymita, řízená zpětná vazba informací a statistické identifikace shody názorů zkoumané skupiny expertů.
Hlavní cíl delfské metody je určení kdy se co stane, nebo se může stát a za jakých podmínek. Metoda se uskutečňuje prostřednictvím promyšleně voleného systému otázek ve zkoumané oblasti, které se kladou zvolené skupině expertů, a to formou dotazníku nebo osobním rozhovorem organizátora ankety („delfisty“) s jednotlivými experty, aby se zjistil jejich individuální názor, přičemž účastník ankety (expert - respondent) nikdy nepřichází do kontaktu s ostatními respondenty. Optimální velikost skupiny pro delfskou metodu je 10 - 20 účastníků - expertů. Anonymita účastníků vylučuje tři podstatné nevýhody, které objektivně existují při přímém skupinovém kontaktu.
Jsou to tyto nevýhody:
• • konsensu - všeobecný souhlas všech - je sociologicky dokázaný přirozený pud skupiny po konformismu (stejném názoru)
• • uvědomělého nebo neuvědomělého uznávání dominantního postavení jednoho silného člena skupiny
• • nevýznamné komunikace ve skupině - má více objektivních příčin (bariéra neschopnosti úplného uvolnění se apod.)
Názory účastníků zjištěné v prvním kole delfské metody se ve druhém kole zpětnovazebně oznamují ostatním účastníkům skupiny se současnou výzvou ke zpřesňování původních stanovisek nebo k jejich případnému přehodnocení resp. odvolání.
Řízená zpětná vazba informací je rozhodujícím procesem úspěšného využití delfské metody. Doporučuje se však, aby takových zpětnovazebních kol nebylo více než tři, neboť je ověřeno, že pak již dochází ke snižování kvality prognózy.
Žádné komentáře:
Okomentovat