Systémová analýza

- metodologická aplikační disciplína systémové vědy
- jejím úkolem je přispět ke zvýšení kvality rozhodování o závažných otázkách
• zvýšením úrovně znalostí rozhodovacího subjektu
• vybráním nejúčelnějšího řešení
• testováním efektu/důsledku navrhovaného řešení (modely)
• simulováním efektů různých možných řešení (různé podmínky, různá kritéria)
- předmětem jsou technické, přírodovědné, ekonomické, společenské objekty, jejich vlastnosti, problémy, informační a řídící soustavy takových objektů a procesů a jejich vlastnosti a problémy
Předmět systémové analýzy
- bezprostředně obtížně pozorovatelné, zvládnutelné či řešitelné objekty, procesy, jejich vlastnosti, problémy a jejich informační a řídící systémy, jejich vlastnosti a problémy
- tyto objekty vykazují větší složitost a mají následující systémové vlastnosti
• celistvost objektu
• rozložitelnost na části
• existence vazeb mezi částmi
• interakce celku s okolím
• dynamičnost (cílovost, adaptibilitu, učení se, …)
- problémy těchto celků
• složité, komplikované
• více možných řešení s různými výhodami a nevýhodami
• více řešitelů s různými preferencemi
- postupy systémové analýzy a metodologický aparát jsou ovlivněny
• typem řešeného problému
• povahou objektu
- problémy
• reálný objekt, projekt reálného objektu, proces nebo komplex procesů, problém nebo komplex problémů
• ostré/neostré/mlhavé
- systémová analýza nemůže vycházet z jasně formulovaného problému, ale z existující či očekávané problémové situace – přístup se přizpůsobuje
• této situaci
• času, který je k dispozici
• možnostem řešitelů
• znalostem, schopnostem a zájmům rešitelů