Není pravděpodobné, že by se dal najít jednoduchý a všeobecně platný návod na to, jaké vlastnosti by měl mít informační systém a jaké předpoklady by měl mít dodavatel. Ani nelze předpokládat, že se dají jednoduše vymezit kvalifikační předpoklady interních pracovníků, kteří mají za výběr IS zodpovídat. Je zřejmé, že pokud problém nalezení a zavedení nového informačního systému podceníte, může to mít mnohem citelnější důsledky, než si dovedete představit. Pravdou je, že se tento problém bude v blízké budoucnosti týkat většiny firem, které zatím ještě IS zásadně neinovovaly. To se týká především přechodu na systémy, které budou podporovat nutné změny ekonomického a obchodního modelu, umožní připojení již zmíněných nadstavbových systémů a budou spolupracovat s běžnými kancelářskými aplikacemi.
Výběr IS by se měl skládat zhruba z následujících částí:
• Formulace požadavků a jejich verifikace.
• Objektivizovaný výběr pomocí kritérií.
• Jednání s dodavateli a příprava projektu.
• Uzavření smlouvy a ochrana informací.
• Zajištění ochrany investic a řízení rizik.
• Implementace a převzetí systému do provozu.
• Vyhodnocení ekonomické efektivnosti projektu.
Formulace požadavků je úzce spojena s analýzou podnikových procesů (viz též článek "Procesní modelování v praxi"). Ochrana informací a ochrana investic nejsou kroky v klasickém slova smyslu, ale jsou uvedeny a zdůrazněny právě proto, že se na ně velmi často zapomíná nebo se podceňují. Další články na toto téma se budou věnovat právě tématům ochrany investic a řízení implementace včetně hodnocení ekonomické efektivnosti ICT.
Zásadním doporučením je chápat funkčnost IS a možnosti ICT jako významnou příležitost pro otevření nových horizontů při hledání strategických možností rozvoje firmy. Zpracování informací, flexibilita, akceschopnost firmy, úroveň správy znalostí (ve smyslu schopnosti je využívat) může být strategickým faktorem úspěchu (viz [2], str. 18; 65 a "Tendence" str. 115). Není to pravidlo, pro řadu firem se nyní v této oblasti nedá najít opravdová příležitost. Je ale pravděpodobné, že dřív nebo později budou muset vyřešit své technologické, personální a finanční problémy a přijde na řadu ekonomická efektivnost a flexibilita jejich obchodního modelu. Potom se může stát, že špatné rozhodnutí v oblasti informačního systému omezí možnosti rozvoje, díky problémům a stagnaci odejdou nejlepší lidé a dál to už každý zná. Není podstatné, který systém si vyberete. Klidně to může být i vlastní řešení. Podstatné je, že musí odpovídat firemní strategii a reálným budoucím potřebám firmy. Musí podporovat a dělat to, co firmě přinese užitek. Absolutně nejdůležitější je úroveň, serióznost, kvalifikace a spolehlivost dodavatele.
Nutno však podotknout, že velikost (dodavatele) nemusí nutně znamenat kvalitu produktu, služeb a dostatečný stupeň ochrany investic. Příkladem mohou být velké firmy, které své slavné a známé produkty, jelikož je již nejsou schopni dál vyvíjet, prodávají "vyděračům", kteří parazitují na uživatelích, jenž nejsou schopni migrovat na jiný systém.
Žádné komentáře:
Okomentovat