1. globalizace řešení právních aspektů geografická (celosvětově či v rámci velkých uskupení – EU, JV Asie) i věcná (vyladění celkového i vzájemného působení jednotlivých právních nástrojů a odvětví v rámci daného státu či mezinárodního seskupení, např. v EU - komplexnost)
2. aktivní zapojení státu do mezinárodních aktivit v této oblasti, účast v nich i v z nich rezultujících mezinárodních úmluvách, aby se právo v jednotlivých zemích nelišilo a nebylo tak překážkou obchodu mezi státy, což vede k úzké vazbě mezi vnitrostátním a mezinárodním právem, k harmonizaci právních řádů (např. s právem ES pro ČR)
3. funkčnost a pružnost řešení právních otázek IS/IT a nástrojů státní politiky (nutné přizpůsobení se světovým trendům, i kdyby to nebylo vždy v souladu s požadavky tradiční teorie práva, např. u autorskoprávní ochrany programů počítačů, u rychlých zásahů ”ex parte” a možnosti policie sledovat podezřelé osoby včetně odposlechu a prohlídek provozoven a bytů tak, aby byly důkazy pro reálný boj s kriminalitou aj.)
4. rychlost přijetí nové úpravy a jejího zavedení je předpokladem efektivního fungování IS/IT v praxi, nevystačí se zde tedy s tradiční metodou tvorby práva až na základě letitých zkušeností soudců, resp. tvůrců předloh zákonů, přebírají se zkušenosti z jiných zemí
5. řešení právních otázek v rámci státní informační politiky jako jedné ze stěžejních rozvojových politik státu (pracovní komise expertů a jiné speciální orgány při vládách, dokumenty typu ”Green Paper EU” a ”White Paper USA” jako výsledky jejich aktivit), komplexní opatření státu k podpoře rozvoje informačních superdálnic, např. vybavení škol a domácností, veřejných služeb (přípojky Internetu aj.), nástrojů řízení (daňových a úvěrových podpor, přímých zákazů)
6. příprava legislativy ve vazbě na předchozí body se zaměřením funkčním, nikoli jen formálně represivním (cílem práva je podpora určitých cílů při uplatňování IS/IT v praxi, nikoli represe sama) včetně účinných postihů porušení práva (remedies) a specifických nástrojů vynucení práva, resp. civilního i trestního soudního procesu
7. vytvoření a personální i technická příprava orgánů zajišťujících aplikaci legislativy (orgán ochrany dat, specializované útvary policie a státních zástupců, školení soudců)
8. celková etická podpora dodržování práva se strany představitelů státu
9. důkladné informace o novém právu pro veřejnost i státní orgány, výuka, konference, publikace v odborných časopisech i monografiích.
V právu ČR dosud neexistuje zákon, který by byl speciálně zaměřen na cenzorství Internetu. Lze ovšem vyjít z toho, že i na Internet se vztahují veškeré zákazy, které se uplatňují u hmotných médií klasických (v tisku, v TV a rozhlase, ve filmu a videoprogramech, na ”venkovních médiích – bilboardech aj.). Lze tedy použít ustanovení obecná – např. ze zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb., který zakazuje reklamu výrobků či služeb, jejichž prodej či nabízení je samo o sobě zakázáno (např. nebezpečných výrobků). Z trestního zákona lze použít např. postih ohrožení státního, služebního nebo hospodářského tajemství, zneužití informací v hospodářském styku (insider trading), ohrožování mravnosti (tzv. tvrdá pornografie – pornografická díla, v nichž se projevuje neúcta k člověku, násilí, zobrazující sexuální styk s dítětem, zvířetem či jiné sexuálně patologické praktiky, běžná pornografie – zpřístupnění pornografického díla osobě mladší 18 let). Je známo zneužívání Internetu pedofily
Žádné komentáře:
Okomentovat