Někdy se rozhodovací procesy chápou jako procesy shromažďování a transformace vstupních informací do výstupních informací, zahrnující interpretaci těchto informací. Významnou úlohu v těchto procesech hraje rozhodovatel, a to z důvodu:
1. zajištění efektivního sběru informací.
Efektivnost získávání a shromažďování informací mohou zeslabovat:
• irelevantnost – získané údaje nelze pro řešení daného problému využít
• nesprávnost či nepřesnost – nesprávné údaje jsou mylné údaje, které neodpovídají skutečnosti; nepřesné, které jsou zatíženy určitými chybami.
• nejednoznačnost resp. konfliktnost – zvyšuje obtížnost jejich interpretace a existence konfliktních dat → východiskem je prověření zdroje informace a získávání doplňkových informací
2. určení vhodného rozsahu informací
Obecně platí, že zvětšování rozsahu je zpravidla užitečné, avšak s růstem celkového objemu informací klesá i jejich mezní užitek. Tato skutečnost vyplývá z toho, že získáváním dodatečných informací se snižuje pravděpodobnost získávání informací zcela nových, které by mohly změnit zásadní řešení rozhodovacího problému.
Základní faktory, které významně ovlivňují rozsah informací:
• významnost rozhodovacího problému
• reversibilita rozhodnutí
• požadovaná přesnost a detailnost informací
• dostupnost informací
• časový tlak
• disponibilní zdroje
• styl, znalosti a dovednosti rozhodovatele
3. správnou interpretaci získaných informací
Žádné komentáře:
Okomentovat