Varianty v rozhodování jsou alternativní možnosti činností, ze kterých si rozhodující subjekt musí vybrat. Varianty tvoří základ "decision making" protože, pokud neexistuje více jak jedna cesta, po které se má pokračovat, neexistuje žádná možnost volby a tím ani žádné rozhodování. Počet variant v rozhodování může být mezi 2 a nekonečnem. V tomto smyslu je nejjednodušší rozhodování takové, které obsahuje možnost provedení určité činnosti nebo její neprovedení rozhodování ano/ne. Např., předpokládejme společnost, která se rozhoduje jestli využít informačních služeb určité firmy o nových trzích. Varianty rozhodování jsou buď ano, využijeme, či ne.
Rozhodování by mohlo být ohodnoceno srovnáním nákladů na služby s určitým odhadem pravděpodobných výhod z použití takovýchto informací o trhu.
Jeden typ rozhodování, kde je nekonečno variant je případ, kde funkce proměnné v rozhodování je spojitá. Např. předpokládáme rozhodování o tom: "Kolik štěrku bychom měli koupit pro zimní posyp silnic?" Potom existuje teoreticky nekonečno variant v rozsahu 0 až nekonečno množství štěrku. Samozřejmě, mohli bychom určitým způsobem určit limity rozsahu možných variant. V případě nákupu štěrku by rozumná spodní hranice měla být shodná s minimem množství, které bylo dříve použito, a rozumný horní limit s maximálním množstvím, které bylo kdy třeba plus určitá pojistná rezerva. Ale i pak, existuje teoreticky nekonečno čísel mezi těmito dvěma limitami, jedna z možností je pak vymezit určitý počet representativních úrovní mezi nimi.
Stejně jako se uvažuje počet variant, další hlavní charakteristika rozhodovacích variant se týká toho, jak jsou rozpoznatelné na začátku rozhodovacího procesu. Některá rozhodnutí mají varianty zřejmé již tehdy, když je rozhodování definováno: např. použít informační služby o trhu nebo ne. U jiných rozhodování nejsou varianty hned zřejmé. Např., pokud předpokládáme rozhodnutí: "Rozhodni, jak zlepšit kvalitu informací o trhu." Potom ne všechny konečné varianty, které by přicházely v úvahu, budou evidentní bez určitého dalšího přemýšlení.
Vlastně se mohou varianty v rozhodování ukázat jako smíšenina něčeho mezi "úplně definovaným na začátku rozhodovacího procesu" a "naprosto novým a speciálně vytvořeným pro rozhodovací otázku". Např. Minzberg klasifikuje rozhodovací varianty podle toho, zda jsou
• dány plně stanoveny na začátku rozhodovacího procesu
• nalezeny již hotové plně vytvořeny v rozhodovacích prost ředí a objeveny během rozhodovacího procesu
• vytvořeny pro daný účel vytvářeny speciálně pro danou rozhodovací situaci
• modifikované již hotové varianty s určitými účelovými znaky
Žádné komentáře:
Okomentovat