Mezi zdroje financování investic patří také příjmy návratného charakteru . Obec tak může získat dočasně prostředky, které bude muset za určitou dobu vrátit. Mezi návratné zdroje se řadí úvěr a komunální obligace. Střednědobý úvěr na financování investic mohou obci poskytnout nejčastěji české peněžní ústavy. V minulosti byly často využívány půjčky od zahraničních bank, které měly nižší úroky než tuzemské banky. Vzhledem ke kursovému riziku je nutné dobře zvážit tuto možnost.
Tabulka: Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR (v mld. Kč)
Ukazatel 1993 1995 2000 2001
Úvěry 2,5 8,7 18,4 22,6
Komunální obligace - 8,5 10,1 13,3
Přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy 0,9 3,1 12,5 12,4
Celkem 3,4 20,3 41,0 48,3
Pramen: Moderní obec, č. 7, 2002.
V případě úvěru je tedy nezbytné mít na zřeteli úrokové náklady, tj. skutečnost, že se kromě vlastního splácení dluhu (jistiny) budou platit též úroky (tzv. anuita). Dluhová služba tak může být pro obec značným břemenem. Pohlcení významné výdajové části municipálního rozpočtu může omezit financování jiných potřeb. Obce v roce 2001 vykázaly celkový dluh ve výši 48,3 mld. Kč a proti předcházejícímu roku šlo o nárůst ve výši 17,8 %. Jedná se o značné zvýšení dynamiky municipálního dluhu (viz tabulka 3.9), který je monitorován od roku 1993, tj. od termínu změny daňové soustavy ČR.
Stát hospodaření územních samosprávných celků a jejich dluhovou službu až do počátku roku 2002 v podstatě nijak nereguloval. Na začátku roku 2002 vstoupila v platnost novela zákonů o obcích a krajích, která stanovila určité bariéry proti nadměrnému zadlužování územní samosprávy. Přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí musela u obcí schválit vláda. Emise obligací obcí a krajem podléhala schválení vlády. Územní samosprávné celky nesměly přijmout úvěr, pokud jejich dluhová služba přesahovala 15 % rozpočtu z minulého roku. Nicméně na základě protestů Svazu měst a obcí byly tyto ustanovení novelou zákona zrušeny. Je pravda, že tato omezení dolehla i na obce, které hospodaří racionálně a změnou byla narušeny jejich dlouhodobé investiční záměry. Na druhé straně bude nutné - dříve nebo později - najít systémové řešení této problematiky. V souvislosti se vstupem do Evropské unie nelze zapomínat na skutečnost, že dle tzv. maastrichtských fiskálních kritérií vstupují dluhy územních samosprávných celků do souhrnného veřejného dluhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat