Rozpočtování je neustále se vyvíjející proces, který zřejmě nikdy nedosáhne definitivního řešení ve smyslu stability používaných metod a přístupů. V posledních dvaceti letech došlo k některým zásadním změnám v rozpočtové politice mnoha zemí OECD. Ve vyspělých státech rozpočet obsahuje více informací o programech a výkonech a časový horizont se rozšířil z jednoho rozpočtového roku na střednědobý až dlouhodobý horizont. Během posledního dvacetiletí se rovněž technologie rozpočtování více propojily s ostatními procedurami a procesy finančního řízení včetně účetních systémů a finančních výkazů.
Při pohledu na vývoj rozpočtování je účelné rozlišovat tři typy inovací, změny v řízení výdajů na makroúrovni, dále změny v oblasti distribuční a mikrorozpočtové reformy . Změny na makroúrovni se dotýkají rozpočtových agregátů a dodržování fiskální disciplíny; otázky distribuce se vztahují k alokaci nákladů a přínosů prostřednictvím rozpočtových rozhodnutí; změny na mikroúrovni se dotýkají realizace programů a činnosti orgánů a organizací. Toto členění odpovídá třístupňové struktuře rozpočtování podle doporučení Světové banky, která identifikuje tři základní funkce rozpočtu :
a) agregátní fiskální disciplínu
b) alokační efektivnost
c) operační či technickou či provozní efektivnost
Žádné komentáře:
Okomentovat