Při přípravě obecního a krajského rozpočtu se pochopitelně vychází z priorit obsažených v koncipovaných strategických dokumentech věcných (strategie rozvoje obce a kraje, program rozvoje obce a kraje, územní plán apod.) a finančních (rozpočtový výhled). Limitujícím faktorem jsou disponibilní finanční prostředky. Z toho hlediska jde o to, aby byl zpracován co nejvěrnější odhad příjmu rozpočtu, případně vytipovány cesty rozšíření příjmové stránky o další doplňkové zdroje. Vzhledem k tomu, že v rámci probíhající reformy veřejné správy (přechod kompetencí, agend, majetku, příspěvkových organizací a organizačních složek) průběžně dochází ke změnám finančního hospodaření obcí a zejména krajů, je v současnosti obtížné predikovat příjmovou stránku obecních a krajských rozpočtů.
Nicméně lze konstatovat: není nikdy dost zdrojů, potřeby a preference zástupců různých politických stran na jejich získávání se liší, úsilí o vyhodnocování míry potřebnosti finančních prostředků je komplikované, je problémem udržovat rovnováhu mezi dlouhodobými potřebami a krátkodobými požadavky a vždy lze hledat alternativní a doplňkové zdroje. Současně vyšší úrovně veřejné správy vytvářejí svým rozhodnutím jistá omezení pro nižší úrovně.
Vlastní příjmy obcí tvoří v průměru okolo dvou třetin všech finančních prostředků. Největší část zdrojů obcí má daňový charakter. Jde o celostátní daně, jejichž výnos je zcela nebo částečně určen do obecního rozpočtu a dále o vymezené místní a správní poplatky, které se také obvykle řadí k příjmům daňového charakteru. Uvedená skupina činí přibližně 48 % všech příjmů obce. Nedaňové příjmy se podílejí na příjmech obcí zhruba 12 % a kapitálové příjmy téměř 6 % (viz tabulka 3.5).
Žádné komentáře:
Okomentovat