Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Zásada ústnosti (§ 2 odst. 11) a zásada bezprostřednosti

Zásada ústnosti spočívá v tom, že soud rozhoduje na základě ústního přednesu stran a ústně provedených důkazů. Zásada ústnosti se uplatňuje omezeně v přípravném řízení, ale zejména se uplatňuje v řízení před soudem. Zásadě ústnosti neodporuje písemná protokolace provedených důkazů.

Zásada bezprostřednosti znamená, že soud má rozhodnout jen na základě důkazů, které byly provedeny v řízení před soudem, přičemž ze zásady ústnosti vyplývá, že soud sám vyslýchá obviněného, svědky a znalce.

Ze zásady bezprostřednosti vyplývá požadavek, aby se soud osobně se seznámil se všemi důkazy, které jsou potřebné pro rozhodnutí. Důvodem je to, že je to nejlepší cestou pro správné rozhodnutí je zhodnocení skutkových okolností na podkladě bezprostředního dojmu z přímého jednání a osobního kontaktu. Z uvedeného lze dovodit dvě pravidla:

  • Pravidlo nezměnitelnosti soudu/§ 219 odst. 3

  • Pravidlo nepřerušitelnosti soudního jednání, podle něhož má soud rozhodnout na základě bezprostředního dojmu, zejména z důkazů provedených před ním.

Zásada presumpce neviny – dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se ve de tr. řízení, hledět, jako by byl vinen.

zásada volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6)

Podle ustanovení § 2 odst. 6 orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Ze zásady volného hodnocení důkazů vyplývá, že hodnocení důkazů jedním orgánem v trestním řízení není závazné pro jiný orgán činný v trestním řízení. Zásada volného hodnocení důkazů v zásadě platí ve všech stadiích trestního řízení a pro všechny orgány činné v trestním řízení. V řízení o opravných prostředcích a to zejména v řízení o mimořádných opravných prostředcích platí tato zásada omezeně. V případě obnovy řízení soud projednávající návrh na povolení obnovy řízení (tzv. obnovovací řízení – iudicium rescidens) hodnotí provedené důkazy pouze z pohledu toho, zda jsou splněny podmínky pro to, aby byla věc znovu, ať již v celém rozsahu nebo jen z části meritorně projednávána. Vlastní projednávání důkazů je vyhrazeno až tzv. obnovenému řízení (iudicium rescisorium), ve kterém se věc znovu projedná a rozhodne.

Zásada přiměřenosti (§ 2 odst. 4) - v ustanovení § 2 odst. 4 věta druhá říká, že orgány činné v trestním řízení musí postupovat s plným šetřením občanských práv zaručených Listinou a mezinárodními smlouvami. Toto pravidlo se označuje jako zásada přiměřenosti nebo zdrženlivosti.

zásada materiální pravdy - ustanovení § 2 odst. 5 věta první říká, že orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedených v tomto zákoně a součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.


Žádné komentáře:

Okomentovat