Nové potřeby se stávají výzvami

Nové potřeby se stávají výzvami pro ty, kdo by je mohli zajistit (především výrobce), i pro ty, kteří aspirují na jejich uspokojení (především spotřebitele). Výzvy vyžadují inovace způsobů zajištění nově vznikajících potřeb, ale invence k jejich realizaci naráží na „prvky setrvačnosti" dosavadního myšlení a jednání, popř. přirozený odpor lidí ke změnám.
Jednou z hlavních brzd potřebných výrazných inovací je dosavadní způsob myšlení a jednáni lidí formovaných základními názorovými koncepty (principy, postuláty) vzniklými v určitých společenských podmínkách blízké či dávnější minulosti. Pro tyto podmínky byla obvykle prokázána platnost a oprávněnost uvažovaných názorů.
V důsledku pozitivního ověření v určitých společenských podmínkách, dále pak častého či dlouhodobého používání některých názorových konceptů se jejich pravdivost považuje odborníky dané oblasti za prokázanou a nezpochybňuje se. Stávají se ustálenými názory, hodnotami i normami. „Vcházejí do učebnic" a tvoří rámec poznání sdíleného určitou profesní komunitou lidí. Jde o „paradigmata" pro jejich myšlení a následné jednání.
I když „paradigmata" nemusí být explicitně formulována, jejich vědomé č téměř podvědomé obecné přiznání má závažné společenské důsledky. Pro uvažovanou profesní komunitu, konkrétně v našem případě komunitu manažerskou, implicitně vymezují přijímaná a nezpochybňovaná východiska i vhodné metody řešení jejich problémů, poskytují pojmovou a instrumentální výbavu, vymezují standardy jednání a také kritéria pro jejich hodnocení. Předurčují i oblasti, charakter a pojetí vnímaných problémů a běžně řešených úloh a následně i potřebu informací.
K změně významu či postupnému přežití tradičních, v minulosti úspěšně ověřených názorů a doporučení dochází vlivem nahromadění nových vědecko-technických poznatků či prostředků (např. vlivem rozvoje IT) či výraznou změnou společenských a ekonomických podmínek jejich uplatnění. Klíčové místo přitom mají kvalitativní inovační změny. zejména pak svým významem na úrovni změn „paradigmat". Manažeři, ale i jiné profesní komunity, si málokdy uvědomují dobovou podmíněnost platnosti jimi přijímaných „paradigmat".