Informační společností se obvykle rozumí „společnost, kde kvalita života i perspektiva sociálních změn a ekonomického rozvoje v rostoucí míře závisí na informacích a jejich využití. V takové společnosti životní úroveň, typické způsoby práce i oddychu, systém výchovy a tržní podmínky jsou výrazně ovlivněny pokrokem v oblasti využívání informací a znalostí. Svědčí o tom rostoucí oblast informačně intenzivních výrobků a služeb, přenášených širokým spektrem prostředků, z nichž mnohé jsou elektronické povahy."
Souběžně s pojmem informační společnost se někdy používá i názvu „post-industriální společnost". Jde o termín zavedený Danielem Bellem [16]. Při obsahové interpretaci pojmu postindustriální společnost se zdůrazňuje postupný přesun od významu výrobních odvětví k odvětvím poskytujícím služby, které právě a zejména zahrnují služby informační. Tyto informační služby jsou základem znalostí a inovací jako strategických činitelů rozvoje společnosti.
Někteří další autoři pro nový charakter společnosti používají i jiných názvů. Například Zbygniew Brzezinski ji označuje jako technokratickou společnost, Peter F. Drucker jako společnost znalostí, Robert Reich hovoří o nové kvalitě společnosti a implicitně ji spojuje se zpracováním symbolů. Všichni přitom zdůrazňují význam informací a znalostí.
Společným jmenovatelem většiny dnes existujících definic informační společnosti je, že zdůrazňují význam informací jako klíčového zdroje rozvoje společenského života. Znamená to, že informace souběžné s třemi „klasickými" ekonomickými zdroji (práce, půda a kapitál) podmiňují rozvoj společnosti. Tento „čtvrtý" zdroj se přitom stává zdrojem významově prioritním.
Vznik a charakter informační společnosti bývají často ne zcela přesně zaměňovány za rozvoj a rozšíření moderní informační technologie (IT), především pak počítačů ve spojení s novými telekomunikačními prostředky. Nesprávně to zastiňuje skutečnost, že informační společnost vzniká kvalitativní změnou (transformací) výchozí industriální společnosti. Nová kvalita mění charakter společnosti a výrazně se promítá do všech oblastí lidské činnosti, včetně podnikání a managementu. Důvody těchto změn jsou rozmanité, ale v podstatě jsou výsledkem mnohem vyšší komplexnosti současného světa, která vznikla vývojem v průmyslovém období. Právě tato komplexnost je provázena rostoucím objemem informací a důležitostí jejich dostupnosti a využívání. IT k tomu nabízejí mimořádné výkonné nástroje a svým prudkým rozvojem tento vývoj exponenciálně zrychlují. Nejsou však samy schopny řešit vznikající problémy.
Informační společnost vyžaduje výrazné inovační změny myšlení a jednání lidí, v našem případě manažerů a podnikatelů. Nejen že zdědila a navazuje na dosažené úspěchy minulosti, ale její výzvou jsou nadále i některé nedořešené problémy dosavadního sociálně-ekonomického a kulturně-politického rozvoje. Navíc mimo evidentní výhody disponibility informací nejednou vytváří nečekané problémy informačního zahlcení, nekooperativnosti a nedůvěry ve vztazích mezi manažery, popř. neetické způsoby získávání informací. Sdílením informací mezi více vlastníky s různými zájmy pak může, ale také nemusí jejich význam a hodnota výrazné klesnout. Může jít např. o ztrátu momentu překvapení, konkurenční výhody, ale i adaptability. V tomto smyslu informační společnost také zostřuje konkurenci.
Vzhledem k rozdílné míře sociálně-ekonomického a technologického rozvoje jednotlivých ekonomik světa zasahují podmínky informační společnosti tyto ekonomiky v různé míře, resp. s různou intenzitou. Tyto změny se přitom projevují ve všech oblastech života.
Žádné komentáře:
Okomentovat