V informační společnosti jsou informace často i zdrojem „mocenským", neboť kdo má potřebné podnikatelské informace v předstihu před ostatními, může tím získat i výraznou konkurenční výhodu (znalost podnikatelské příležitosti, schopnost inovace, eliminace či redukce negativního podnikatelského rizika apod.). Obráceně, kdo potřebné informace v požadovaném místě a čase včas nemá, může se dostat do výrazných potíží. V tomto smyslu se často hovoří o „kritických informačních potřebách" („critical information needs"), které vymezují nezbytné potřeby řídícího subjektu pro zajištění jeho úspěšné činnosti. Kdo včas vlastní potřebné informační zdroje, ten si tím často zároveň vytváří výhodu přístupu i k informacím dalším. Platí to nejen mezi jednotlivci, ale i vztahu kolektivů (organizací) navzájem.
Nicméně je nutné zdůraznit, že nestačí vlastnit (učinit dostupnými) informační zdroje, ale toto vlastnictví musí být podpořeno schopnostmi a dovednostmi data (obsažená v těchto zdrojích) interpretovat na informace. V běžných situacích se to zdá být samozřejmostí, ale v komplexu manažerské práce je to stěžejní problém. Pokud tyto schopnosti chybějí, pak nelze zhodnotit úsilí a náklady spojené se získáváním dat.
Informace nepostačí nadále využívat v tradičním pasivním pojetí hlubšího poznání jevů a procesů, ale je třeba je zejména aktivně využívat ke změně organizace, vztahů a v neposlední řadě i cílů jednotlivých hospodářských jednotek. Informace jsou totiž stavebními kameny pro znalosti manažerů i jejich spolupracovníků a tím i jednou z klíčových podmínek jejich úspěšné práce.
Význam úlohy znalostí jako vazbově propojených informací pro současnou dobu a zejména perspektivu zdůrazňuje např. P. F. Drucker. Prokazuje, že postupně vzniká „společnost znalosti", kde hlavním producentem bohatství jsou právě informace a znalosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat