- úvodem je nutné si uvědomit, že existuje rozdíl mezi tím jak dosahujeme konkrétního cíle (předmětu řešení, nebo hl. funkcí) pro které, je IS vyvíjen a mezi kvalitativním vývojem (vyspíváním) informačního systému
- první případ je řešením již dříve zmíněného životního cyklu IS a vztahuje se pro jediný konkrétní IS
- druhý případ je vztažen k časovému vývoji bez ohledu na vnitřní funkce, které IS zabezpečuje; jsou tak definovány úrovně vyzrálosti systému
- plánování představuje stadia růstu (zralosti) – „človíčka“
- je podstatné to, že završením jeho osudu je dosažen stav „Q“, tedy fungování s garantovanou kvalitou
- v praktickém případě u konkrétního IS je důležité, abychom uměli definovat jeho stádium vyspělosti
- existuje několik modelů, jenž popisují zralosti IS, pro názornost:
1. Počátek
- stav existence výpočetní techniky v podniku je zcela živelný
- existují „sem a tam“ fungující aplikace, nebo vlastním vývojem zhotovené programy, většinou na úrovni uživatele koníčkáře typu „Maker“
- nikdo nic neřídí a nikdo se společně o stav IT nestará
2. Rozšiřování
- většinou si toho někdo všimne na bázi tiskové sestavy - tento pak začne podporovat nákup IT
- efektivita „ostrůvků“ IT není příliš výrazná a očekávání nejsou většinou naplněna
Žádné komentáře:
Okomentovat