Je třeba předvídat budoucí finanční krizi podniku, abychom mohli provést předběžná opatření. Nejpoužívanější modely je možno rozdělit na Bonitní a bankrotní.
Bonitní jsou Kralickův quicktest (posouzení základních oblastí finanční analýxy – míra samofinancování, CF v % z výnosů, rentabilita celkového kapitálu a doba splácení dluhu v letech, jsou jim přiřazeny škály a vypočtena průměrná hodnota, hodnocení méně-1-3-více), Tamariho model (bodové hodnocení dílčích ukazatelů, potom hodnocení součtu bodů méně-30-60-více) a Argentiho model (neopírá se pouze o kvantifikovatelné údaje, hodnotí i chyby v práci managementu, vedení účetnictví, finanční plány, kvalita výrobků, odbyt, hodnocení je více-25-méně, čím více bodů., tím větší riziko bankrotu).
Bankrotní jsou dvojího druhu jednorozměrné a vícerozměrné. Jednorozměrné se snaží najít jednoduchou charakteristiku pro rozlišení dobrého a špatného podniku. Beaver nalezl 4 ukazatele: rentabilita vlastního kapitálu, zadluženost, běžná likvidita a podíl pracovního kapitálu na CA. Udělal graf vývoje těchto ukazatelů u dobrých a špatných firem. Vícerozměrné jsou Altmanův model (z-score, 5 ukazatelů s vahami) a Index důvěryhodnosti (6 ukazatelů, váhy různé pro různá odvětví, pro podmínky ČR).
Žádné komentáře:
Okomentovat