Jiří Karásek ze Lvovic: Chimérické výpravy
William Haslit
metoda biografická a psychologická:
život vyložila jako sexuální pohnutky a to v lidském nevědomí
90. léta 18.st.
hlavní je osobnost a život autora
zakladatel: Ch. A. Sainte- Beuvl
metoda pozitivistická:
pol. 19. st.
z filozofie, poznání empirické
Arne Novák, Jan Jakubec, Jaroslav Vlček
Auguste Comte
biologické metody (Darwinova teorie vývoje druhů)
metoda sociologická
16. Interpretace literárního textu (možnosti interpretace básní, narativního textu a dramatu)
literárněvědná disciplína, zkoumá literární text a cílem je co nejadekvátnější pochopení a výsledek smyslu uměleckého díla
nadřazena jí je teorie literatury
interpretace konkrétní: předmětem je individuální umělecké dílo jako svébytný celek:
prvky mimoestetické: osobnost, doba, okolnosti
interpretační postupy: spojují vyložení estetických složek díla (obsah, forma, dobová aktuálnost, společenská funkce)
doznala v poslední době rozmachu a slovesné literární dílo je zkoumáno z nejrůznějších názorových a vědních hledisek
vedle interpretačních metod, které si všímají vnětextových a mimotextových vztahů díla (geneze díla = tvůrčí proces, kreativní odraz skutečnosti, jehož výsledek je slovesné dílo)
fáze: přípravná, inkubační, inspirační a konkretizace díla
vztah díla k jiným artefaktům, k jazykovému systému, ke skutečnosti- pracují tak s materiálem, který má těsný vztah k literární historii (marxistická, sociologická)
existují také metody, které kladou na první místo organickou jednotku literárního díla, samostatnost jeho textu a jeho hodnotu
to je dědictví ruského formalismu: formální metoda- základní materiál slovo a lingvisticky ho zkoumá jeho využití v díle
anglosaská nová kritika: zájem o znakovou povahu uměleckého díla a důraz na prvotnost formální (jazyk) reality díla oproti jeho genezi a společenské funkci
švýcarská škola umění interpretace
francouzská metoda výkladu textů: metoda literárního rozboru literárního díla, tyto metody mají zase blíže k literární kritice
vědecký postup při výkladu textu má interpretační původ v hermeneutice, zabývá se výkladem historických textů, vedle procesu interpretace ale i proces exegeneze = usiluje o shromáždění všech dostupných historických údajů, jež by text osvětlovaly z hlediska vnějších souvislostí
hermeneutika: později jako umění výkladu a jako metodologie historických a duchovních věd sloužila k porozumění lidské kultury na rozdíl od výkladu přírodních věd, je to teorie interpretací, teorie porozumění textům
pro výklad náboženských textů se uchovává termín exegetika
interpretace není šablona
interpretace v širším slova smyslu, vyjádření autora
Žádné komentáře:
Okomentovat