zdůraznění kladu dvěma zápory
spočívá v tom, že místo myšlenkového dojmu nebo předmětu popře pojem opačný
často jsou to 2 zápory (nemohu nepochválit), ale není to nutné, litotes je i obrat „není zrovna hloupý“
tím, že se popře protiklad, zeslabuje se význam sdělení
např. „není hloupý“ je méně, než kdybychom řekli „je chytrý“
eufemismus:
z řec. eu = dobře, fémi = mluvím
jde o snahu vyslovit nepříjemnou )popřípadě tabuizovanou) věc mírnějším způsobem
většinou je vyjadřován v podobě opisu
např.:
Pastevec písničku si něžně pobrukuje
Zatím co krávy už navždycky opouštějí
Tu velkou pastvinu i zhoubné květy její
Guillaume Apollinaire: sbírka Alkoholy, báseň Ocúny
Dohoří v ohně zlaté vůni
vosk mého těla- svíčka má.
Z vesnických, nočních hodin luny
Odbije moje dvanáctá.
Sergej Jesenin: sbírka Modravá Rus, báseň Poslední básník ruské vesnice...
zmírňující opis
nejde o zeslabení, nýbrž o snahu říci nepříjemnou věc mírnějším způsobem, tedy o jev povahy kvalitativní
často jde o projev jazykového tabu
některé eufemismy jsou zlexikalizované (zesnul, opustil nás navždy, místo zemřel)
ironie (úsměšek):
spočívá v tom, že vyjadřuje záporný vztah vyslovením pravého opaku toho, co máme na mysli
druh ironie: perzifláž = skrytý úsměšek spočívající v tom, že se něco posměšného napodobuje
určitý odstín ironie: paralepsis = figura řečnická, řečník předstírá, že něco přejde mlčením jako nevýznamné a tím na to upozorňuje
ironie ve vypravování může být:
subjektivní (romantická ironie): rozpor reality a ideálu
objektivní (ironie osudu): člověk je zklamán zdánlivou přízní, příznačná pro antickou tragédii
dvojznačná výpověď = amfibolie
sarkasmus = kousavý výsměch
satira = zvláštní postoj se silným emocionálním zabarvením
Žádné komentáře:
Okomentovat