Figury:

Stylistické figury:

• konfigurace slov užívaných ve větším měřítku, opakují se

• na rozdíl od tropů se při užití figur nemění význam slov

• jen takové konfigurace, které mají estetický záměr, proto k nim nelze počítat ustálené formule, kterými např. začínáme nebo končíme dopisy

• zásoba figur tvoří otevřený systém, protože některé figury vznikají nově a jiné zase zanikají

• dělení:

• figury, které se dají definovat svým tvarem (figury syntaktické a figury vzniklé hromaděním)

• figury řečnické: které mají podstatný znak- vztah k adresátovi

• figury: nejde o přenášení významu, ale spíše o zvýšení intenzity působení básnického textu, zaujmout zvláštním prvkem

Syntaktické figury:

asyndeton:

• z řeckého asyndetos = nespojený

• tato figura se zakládá na vynechávání spojek mezi větnými celky )nebo větnými členy) i tam, kde bychom je očekávali

• asyndeton slouží k dosažení dějového spádu, gradace, kompaktnosti a bezprostřednosti projevu

• asyndeton buď podporuje souznačnost spojených slov nebo zdůrazňuje jejich protikladnost

• užití asyndetonu závisí na rytmu poezie, který si vyžádá vynechání spojky

• asyndeton se užívá i v jiných figurách, např. v antiklimax (figura vzniklá postupným oslabováním- např. o lásce, o polibku, o rose...L. Ballák)

• asyndeton je používán stále v poezii i v próze, velmi často se objevoval v barokní poezii a lidových písních

• ukázky:

Nechce, neber!

Dělník je smrtelný, práce je živá

Antonín umírá, žárovka zpívá

Jiří Wolker

Včera jsem prohlížel louky, pole,

Dnes už mám ustláno na krchově,

Včera jsem přebíhal v stříbře, zlatě,

Dnes už mám ustláno v hlíně, v blátě.

Z lidové poezie

• vynechání spojek

• cílem je dosáhnout stručnosti

polysyndeton:

• nadbytek spojek, nejčastěji a, i

• spojení se spojkami mezi všemi členy nebo větami

• opak asyndeta

• nadbytek spojek

• zdůrazňuje význam slov, veršů

• např.:

Půjde tam Jenda a Radka a Vítek.

Ve jménu života i radosti i krásy.

Vítr se utišil a listí na stromech se přestalo chvět a rozhostilo se ticho.