Dramatický text:

1. dialog

2. poznámky (scénické): neexistují, nikdo je nemluví, existují pouze v poznámkách ke scénáři, v dekoracích, atd.

• funkce scénických poznámek:

1. označení mluvčího

2. popisy fyzických akcí

3. popisy prostředí

4. charakteristiky dramatických postav- charakteristika vzhledu, postavy, rozpoložení postavy, charakteristiky vztahů, situací, atmosféry

5. autorské komentáře a úvahy- sklon ke knižnosti, mnohdy nadbytečné, metatexty = texty o textu

• drama: jeden ze základních druhů literatury

• drama: je tvořeno výhradně přímými jazykovými promluvami (hlavní text) a jednáním dramatických postav a scénickými a režijními poznámkami (vedlejší text- seznamy postav, komentáře autora), které se však omezují na popis prostředí a postav a na vysvětlivky

• struktura: je výrazně poznamenána tím, že je předurčena ke scénickému provedení

• základním prostředkem je jazyk: druhové vlastnosti- dialogičnost

• konflikt: rozvíjí se jak v čase, tak v prostoru, vývoj dramatického sporu, který obvykle směřuje ke zrušení napětí mezi významovými kontexty, tvoří základ dramatického děje (syžetu)

• drama může být psáno prózou (činohra) nebo veršem (veršované drama), někdy je deklamováno za hudebního doprovodu (melodram), jindy zpíváno (hudební drama, opera, zpěvohra)

• stavba dramatu se vyrovnává s principem místa, času a děje

• kompoziční výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa

• dramatickému ději někdy předchází prolog (samostatný vstupní celek, může být zakončeno epilogem)

• poznámky:

1. jednání

2. scény

3. výstupy

• teorii dramatu se věnovali nebo věnují:

• Pavel Janoušek: na FF UK, vyučuje poetiku dramatu

• dílo: Rozměry dramatu, Studie o dramatu, Drama jako literární fakt (autor- text- čtenář)

• M. Lukeš:

• dílo: Umění dramatu