Základní pojmy z kompoziční poetiky
kompozice (composicio = složení, sestavení): způsob uspořádání, organizace tematických a jazykových složek literárního díla vzhledem k celkovému záměru a uměleckému smyslu = kompoziční výstavba tematická výstavba
Hrabák: pořadí, v jakém jsou jednotlivé informace seřazeny a způsob, jakým jsou navzájem spojeny
kompozice = kompoziční výstavba
kompoziční výstavba:
architektonika: představuje vnější výstavbu díla- tzv. architektonické jednotky (strofy, kapitoly,...)
kompozice: vnitřní výstavba díla, kterou vytvářejí kompoziční principy, postupy a syžetová osnova
kompozice vychází ze základních principů:
významový protiklad (kontrast): prvky co si odporují, hlavně v lyrice
porovnání (konfrontace): porovnání různých časových rovin
opakování
souběžnost (paralelnost)
stupňování (gradace): podle myšlenkové a emocionální intenzity
kauzalita: příčinnost a následnost, vazby mezi tématy
2 základní formy kompozice z historického hlediska:
tektonická (uzavřená): uzavřená symetrická forma výstavby literárního díla (u normovaných žánrů, např. klasické drama- 5 částí)
atektonická (otevřená): nepravidelná, otevřená, asymetrická forma literárního díla (postmoderní literatura, např. postmoderní román, popírá daná pravidla)
exponovaná místa: začátek a konec díla- vztah mezi nimi- zarámování, vztah mezi první a poslední kapitolou, výstupem, dějstvím, rámující postava, situace
zarámování může provést rámující postava či rámující situace
Žádné komentáře:
Okomentovat