synekdocha „pars pro toto“ ( =část za celek)- označení nějakého celku jeho částí: („mnoho jar, let“ místo „mnoho roků“, Kollár: Slávy dcera „Stůj noho“)
Svatopluk Čech: Dosti nás (Jitřní písně):
Jak směšné byly našich předků cepy,
když celý svět se zdvihl proti nim,
a hle! svět celý zdrtil vůdce slepý
a Táboru se klonil věčný Řím.
synekdocha „singularis pro plurali“ ( =jednotné číslo za množné)- o skupině lidí nebo věcí mluvíme jménem jednoho přestavitele ( Karel Toman: Na mých polích praskal zlatý klas.)
Svatopluk Čech: Tatrám (Jitřní písně)
Nechť honců Arpádových vnuk
svou patu v leb vám ryje...
synekdocha „totum pro parte“ (= celek za část)- označujeme část pojmenováním celku („londýnská City“)
S. Chalupka: Pri Jelšave
Zadunelo pole.
Pod kopyty koňou.
Čata sa za čatou
Rúti Turek po ňom;
Čata je za čatou
Rúzi na Slováka
A hromom udiera
Junák na junáka.
synekdocha „genus pro specie“ (= rod za druh)- slovo s nadřazeným významem- hyperonymum stojí ve větě místo podřazeného pojmu, který je nadřazeným pojmem pro rozličná hyponyma (auto, vlak, loď)
V. Mihálik: Kriziaci
Sysle vybehnuvšie náhle z teplých dier- sami, sami, sami- osamená zver.
synekdocha „species pro genere“ (= druh za rod)- např. „sytý hladovému nevěří“-sytý a hladový je pojmenování stejného druhu člověka, výraz člověk je označením rodu
synekdocha se objevuje i v hovorové mluvě („moudrá hlava“, „nebyla tam ani noha“)
uplatňuje se i ve výtvarném umění: Guillaume Apollinair: Eiffelova věž- tvoří optický znak Eiffelovy věže v kaligramu
Žádné komentáře:
Okomentovat