Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Přelom 19. a 20. st.:

  • typologie odpovídá podle vzniklých směrů

  • naturalistikcé drama: výsek ze skutečnosti

  • hra impresionistická: zachycuje nálady

  • hra symbolická: děj zarámován symbolem (Maurice Maeterlinck: Modrý pták)


20. st.:

absurdní drama:

  • předchůdce- Král Ubu, nejde o hru se souvislým dějem, ale o sled dramatických jevů

  • hrdina předveden v situaci úzkosti, v modelové situaci

  • lidský život nemá smysl

  • u nás ztráta komunikace v souvislosti s normalizací

  • představitelé: Ionesco, Havel, Beckett


kompozice dramatického textu:

klasická tragedie:

  • v expozici se nejprve seznámíme s prostředím a postavami

  • v kolizi by mělo docházet ke konfliktu, který vyústí v krizi, ta však musí být nějak vyřešena- tomu je věnována další střední část- peripetie, aby vyústila v katastrofu, tedy řešení, které nemusí být vždy katastrofou v obvyklém slova smyslu


13. Obrazná pojmenování. Klasifikace jazykových prostředků: tropy a figury.


  • obrazná pojmenování tvoří dva typy jazykových prostředků, tzv. tropy a figury

  • klasifikaci těchto jazykových prostředků podal v nové době např. Groupe

  • nejvýznamnější zvláštnost básnického projevu, zejména jazyka poezie, vedle použití verše metaforika, tj. přenášení významu

  • přesnější než metaforika je termín tropika, protože metafora je jeden z druhů „přenášení“ významu, kdežto tropika je souborný název pro všechny způsoby, tropika- literárněvědná disciplína, která se zabývá tropy

  • tropy: jsou to prostředky především lexikálního charakteru, jsou to jazykové prostředky uměleckého stylu, které jsou založeny na přenášení významu

  • figury: sousloví, založená na opakování slov, hromadění slov, popřípadě jejich zvláštním pořádku, jazykové jevy, které spadají spíš do oblasti syntaktické

  • v básnickém jazyce „přenášení“ významu vyjadřuje: nový vztah k označované věci, konotované významy se tedy dostávají naopak do popředí

  • kromě toho se mění chápání metafor i v časovém průběhu, protože se některé původní konotace s odstupem od původní kulturní a životní situace vytrácejí, z toho důvodu starým metaforám dnes již často nerozumíme nebo se k jejich porozumění musíme pomalu propracovávat

  • význam tropu tedy závisí na celkovém kontextu, v němž se tropus vyskytuje

  • podle rázu konotací se dělí tropy na dva základní typy

Žádné komentáře:

Okomentovat