Doba splatnosti
Ve většině případů má veřejný dluh formu vládních dluhopisů – obligací, které nakupují jednotlivé ekonomické subjekty uvnitř země i v zahraničí. Vládní obligace mohou být obchodovatelné, mohou být dále prodány a stávají se normálním produktem kapitálového trhu. Vládní obchodovatelné obligace lze členit podle doby splatnosti na:
krátkodobé (většinou označované jako pokladniční poukázky – treasury bills – s dobou splatnosti v měsících – maximálně do jednoho roku)
střednědobé – s dobou splatnosti od jednoho do deseti let
dlouhodobé – s dobou splatnosti delší než deset let
Domácí a zahraniční veřejný dluh
Držitelé vládních obligací mohou být jak domácí, tak zahraniční subjekty – hovoříme pak o vnitřním, respektive zahraničním veřejném dluhu. Důležitá pak je v této souvislosti otázka optimálního podílu zahraničních subjektů. Podíl zahraničního veřejného dluhu v jednotlivých zemí se značně liší.
Tabulka: Podíl zahraničního veřejného dluhu na HDP
Finsko 1988 82.6
Rakousko 1990 38.5
Belgie 1988 20.3
UK 1986 11.4
USA 1986 11.3
Itálie 1988 3.2
Francie 1990 2.5
Zdroj: Dvořák 1997
V silně zadlužených rozvojových zemích, kde jsou problémy krytí deficitů vnitřním dluhem umocňovány ve většině případů nedostatečně rozvinutým finančním trhem, je zahraniční veřejný dluh výrazně vyšší než veřejný dluh vnitřní.
Na první pohled se zdá, že s růstem podílu zahraničnímu dluhu dochází (v souvislosti s placením úroků cizincům) k odlivu bohatství země do ciziny.
Domácí veřejný dluh čistou finanční pozici země nemění, protože nárůst vládních finančních pasiv je kompenzován nárůstem soukromých finančních aktiv. Projeví se tedy pouze jako změna portfolia soukromých aktiv.
Někteří autoři však pozitivně hodnotí příliv zahraničního kapitálu, ke kterému dochází nákupem vládních obligací cizozemci, zdůrazňují potenciální přínos veřejných programů, realizovaných jen díky zahraničnímu dluhovému financování. Zahraničním financováním veřejného dluhu se také snižuje negativní efekt domácího veřejného dluhu na růst domácí úrokové míry s vytěsňovacím efektem. Zvláště v situaci nedostatečné rozvinutosti kapitálového trhu se zdá být zvyšování podílu zahraničního veřejného dluhu vhodným řešením.
Žádné komentáře:
Okomentovat