• Nevyužívání výrobního faktoru práce, a z toho vyplývající plýtvání zdroji a nedosažení PPF
• Deprivace nezaměstnaných
• Sociální, regionální a politické problémy spojené s nezaměstnaností
Růst a inflace
Vztah mezi tempem růstu a mírou inflace je nejednoznačný a výrazně závisí na rozlišení krátkého a dlouhého období. V krátkém období vede například uvolnění měnové politiky, ke zvýšení objemu peněžní zásoby a k poklesu úrokových sazeb, přičemž zvýšení množství peněz vede k inflaci a pokles úrokových sazeb stimuluje růst investic, a zvyšuje tempo růstu.
V dlouhém období však působí inflace při vyšších hodnotách na hospodářský růst škodlivě, a to především díky následujícím efektům:
• Zkreslení informační funkce ceny
• Redistribuční efekty
• Zvýšení nejistoty v ekonomice
Zásadní otázku představuje, zda je pro dlouhodobý hospodářský růst škodlivá jakákoliv míra inflace, či zda určitá nízká míra inflace může být prospěšná i v dlouhém období.
To vede potom Kotlána na základě studií k závěru, že: „Centrální autority v zemích, kde je inflace poměrně nízká, by se měly zaměřit ne na její další snižování, ale spíše na její stabilizaci.
Politiky směřující k expanzi agregátní nabídky mají sklon vyvolat inflaci, pokud ovšem nejsou prováděny v podmínkách vysoké nezaměstnanosti. Vleklá období nízké agregátní poptávky (=pokles hospodářského růstu) jsou obvykle doprovázena snížením míry inflace.
Dalším argumentem pro nenulovou míru inflace poskytují Čihák a Holub (2001) : „Naše výpočty jsou v souladu s hypotézou, že v transformujících se ekonomikách jako je ČR existuje „přirozená“ míra inflace, která je sice jednociferná, ale rozhodně není nulová. Určení takové míry inflace musí být vždy výsledkem porovnání nákladů inflace s jejími přínosy. O tom, že s inflací je spojena řada nákladů, netřeba diskutovat. S inflací jsou ale spojeny také některé přínosy, které mohou při jednociferných mírách inflace dokonce převážit. Jeden z nich jsme demonstrovali v tomto článku: v situaci s cenami a mzdami málo pružnými směrem dolů může být inflace nejpřijatelnějším způsobem nápravy zkreslené cenové struktury.“
Pravděpodobně někde okolo hodnoty 25% a výše
Čihák, M.; Holub,T.: Cenová konveregence k EU a její důsledky pro inflaci
Žádné komentáře:
Okomentovat