Hospodářská politika

Hospodářská politika v této oblasti zaspala období relativně příznivého demografického vývoje devadesátých let. Již dávno mohla vytvořit potřebné zdroje zvyšováním věku odchodu do důchodu. Do důchodu odcházejí zdraví a schopni důchodci, kteří by mohli ještě několik let pracovat ale systém je pobízí a vyhání z trhu práce, aby následně lamentoval nad problémy. Zvláště dřívější odchody žen do důchodu, které odcházejí do penze dříve a déle důchod pobírají zvyšuje finanční náročnost systému. Pro dlouhodobou udržitelnost systému je nezbytné sjednotit věk odchodu do důchodu, jednak z důvodu rovnoprávnosti, a dále díky tomu, že ženy do systému kratší dobu přispívají (mateřské) a déle jej pobírají (dřívější odchod do důchodu a delší střední délka života). Naopak razantní posunutí věku odchodu do důchodu by mohlo vytvořit zdroje pro financování perspektivních programů hospodářské politiky, protože předčasní důchodci zatěžují celý systém hned dvakrát. Zaprvé tím, že pobírají dávky a za druhé tím, že neplatí důchodové pojištění a další daně. Řešení problému nezaměstnanosti předčasnými odchody do důchodu je nejdražším možným řešením. Kromě jiného míra nezaměstnanosti v této věkové kategorii není nijak neobyčejně vysoká. Vládní návrhy postupného prodlužování odchodu do důchodu jsou nedostatečné a chybí jim větší odvaha. Při úvahách o reformě systému bude těžké najít větší zdroj úspor ve veřejných financích než právě zde.

4. Závěr
Česká společnost prošla v posledních letech prudkou demografickou změnou. Je zřejmé, že tento vývoj zásadně ovlivní možnosti a meze hospodářské politiky v brzké i vzdálené budoucnosti. Nicméně demografické změny jsou někdy využívány jako zástěrka pro skrytí skutečných příčin některých trendů. V oblasti penzijního pojištění, pak prvotním viníkem současných a pravděpodobně i budoucích deficitů není stárnutí populace či rostoucí počet seniorů, ale pokles zaměstnanosti a předčasné odchody do důchodu. Důchodový systém se tak nedostává do problému deficitů v důsledku objektivních demografických trendů, ale proto, že roste počet zákonných důchodců a nezaměstnaných. Podíl obyvatel v produktivním věku se v období 1991 - 2001 zvýšil o 320 tisíc osob . Zhruba ve stejném období (1990-2000) poklesl počet zaměstnanosti z 5.351 tis. osob na 4.590 tis. osob , což znamená pokles o 760 tisíc osob.



LITERATURA:

ČSÚ (2002): Statistická ročenka 2002. Praha, Scientia, 2002.
ČSÚ (2003): Vývoj věkové struktury obyvatelstva a její tendence. Praha, ČSÚ, 2003.
EUROSTAT (2002): Eurostat yearbook. The statistical guide to Europe. Data 1990-2000. Luxembourg, Eurostat 2002.
MANSFELDOVÁ, Z. – TUČEK, M. (ed.) (2002): Současná česká společnost. Praha, Sociologický ústav AV ČR, 2002 .
MOŽNÝ, I. (2002): Česká společnost. Praha, Portál, 2002
MF ČR (2003): Makroekonomická predikce ČR. Praha, www.mfcr.cz, 2003
RABUŠIC, L. (1995): Česká společnost stárne. Brno, Masarykova univerzita, 1995.
RABUŠIC, L. (2002): Stárnutí populace jako pohroma nebo jako sociální výzva? Praha 2002
ROČENKA HN (2002). Praha, Economia 2002.
SPĚVÁČEK, V. (ed.) (2002): Transformace české ekonomiky. Praha, Linde, 2002.
WORLD BANK (2003): World Development Indicators. Washington, WB, 2003.