Funkce měnového kurzu byly v centrálně plánované ekonomice potlačeny. Transformační proces přinesl zásadní změny i v této oblasti. Závažnou otázku představovala volba, jaký režim měnového kurzu zvolit. Nominální měnový kurs byl po výrazných devalvacích v závěru roku 1990 nastaven jako fixní. Důvodem volby fixního režimu měnového kurzu byla snaha stabilizovat měnový kurz, a tím i dovozní ceny a neztratit tak kontrolu nad vývojem hospodářské situace.
Měnový kurz nebyl fixován vůči jedné měně, nýbrž vůči koši pěti měn zemí, které se nejvýrazněji podílely na zahraničním obchodě Československa. V roce 1993 byl koš měn zúžen z pěti na dvě, především z důvodu zjednodušení výpočtu a malé relevance ostatních tří měn. Současně došlo také k výraznému posílení vazby české koruny na německou marku. Původně byl kurz nastaven jako zcela fixní vůči koši pěti měn, od září 1992 bylo pro pohyb měnového kurzu stanoveno úzké oscilační pásmo +/- 0,5%.
Výchozí devalvace měly zabezpečit, aby kurz koruny lépe odpovídal reálné situaci české ekonomiky, její konkurenceschopnosti, exportní výkonnosti, stavu devizových rezerv a nahromaděné poptávce po exportech. Spuštění ekonomických reforem na počátku roku 1991 přestavovalo pro nově stanovený měnový kurz zatěžkávací zkoušku. Výrazný cenový skok prvních měsíců roku 1991 přispěl k vytváření tlaků na jeho udržení. Díky restriktivní makroekonomické politice se však podařilo růst cen rychle stabilizovat. Rychlý pokles míry inflace a růst devizových rezerv přispěly k obnovení důvěry v korunu a tlak na korunu brzy polevil. To se projevilo rychlým sbližováním rozdílu mezi paralelním a oficiálním kursem koruny, který se v průběhu roku 1991 prakticky vytratil (Jonáš, J. 1997, str. 188).
V druhé polovině roku 1991 a v roce 1992 došlo ke stabilizaci situace i v souvislosti s rychlým poklesem inflace v Československu a centrální banka mohla dokonce přistoupit k určitému uvolnění dosavadní přísně restriktivní politiky. Další krizový okamžik přišel na počátku roku 1993, kdy se do vývoje měnového kurzu promítly události spojené s rozdělením federace. Oba nástupnické státy zahájily svoji existenci společnou měnou. Tento stav ale nebyl důvěryhodný a během ledna 1993 došlo k rapidnímu poklesu devizových rezerv a k tlaku na kurz. Po úspěšně zvládnuté měnové odluce v únoru 1993 však došlo k rychlému obnovení důvěry v kursovou politiku centrální banky. Přes výrazné transformační změny, které zásadně změnily charakter československé/české ekonomiky se hospodářské politice vlády a centrální banky podařilo udržet v prvních letech transformace fixní měnový kurz koruny vůči konvertibilním měnám. Tohoto cíle se podařilo dosáhnout v situaci, kdy ekonomika čelila dvěma výrazným cenovým šokům z počátku let 1991 (cenová liberalizace) a 1993 (zavedení nové daňové soustavy).
Žádné komentáře:
Okomentovat