Podle následků:

a) akty s konstitutivními účinky (je s nimi spojen vznik, změna nebo zánik právního vztahu (např. rozsudek soudu o rozvodu manželství, rozhodnutí o zrušení práva užívat byt), rozhodnutí o stavebním povolení, o udělení koncesní listiny apod. (jsou právními skutečnostmi)
b) akty deklaratorní povahy – autoritativně zjišťují a konstatují existenci, resp. neexistenci právního vztahu (práv či povinností), např. rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi. Nevznikají tím ani nezanikají právní vztahy – tyto akty nejsou právními skutečnostmi. Na rozdíl od vydávání osvědčení jde většinou o i.p. akty vydané kvůli určitému sporu.
osvědčení – státní orgán dosvědčuje existenci či neexistenci určitého právního vztahu, rozhodnutí není vázáno na žádný spor. Písemné osvědčení má povahu a hodnotu veřejné listiny. (takovými jsou např. rodný list, úmrtní list, osvědčení o občanství ČR, cestovní doklad. Státní orgán jimi prokazuje to, co je tam uvedeno, má se za to, že je to pravda, pokud se neprokáže opak. (vyvratitelná domněnka).
podle okruhu vázanosti subjektů:
akty, jimiž jsou vázány všechny státní orgány, organizace i občané (např. rozhodnutí soudu o osvojení)
akty, které jsou závazné pouze pro státní orgány a účastníky, o jejichž právech a povinnostech se v procesu aplikace práva rozhoduje, např. rozsudek o povinnosti dlužníka zaplatit dluh.
U indiv. právních aktů je důležité rozlišení jejich účinnosti, právní moci a vykonatelnosti.
účinnost – jeho způsobilost působit zamýšlené právní účinky. Nastává, má-li akt všechny náležitosti dnem, v aktu stanoveným, nebo dnem oznámení subjektům, jimž je ručen. Ve stanovených případech může být účinnost odsunuta (v případě soudního odvolání) a akt se stane účinným až po rozhodnutí o opravném prostředku (odkladný účinek). Právní moc- okamžik, kdy je akt nezměnitelný v rámci řádných opravných prostředků (pokud se již nelze odvolat – je to den vyhlášení, pokud se lze – je to den kdy marně uplynula odvolací lhůta). Právní mocí se akt stává závazným pro všechny, jichž se týká