báseň o jediném rýmu (monorýmní)
libovolně dlouhá a rýmují se první dva verše a pak každý verš sudý, báseň se výrazně dělí na dvojverší
po rýmu následuje krátký refrén
např. Jaroslav Vrchlický
na opakování veršů se zakládá celá řada jiných básní, např.
triolet:
8 až 12 veršů, první dva se opakují na konci první mimo to ještě ve středu básně
rondel a rondeau:
básně o třech slokách a dvou rýmech
v rondelu se opakují třikrát první dva verše první sloky
v rondeau se opakuje jen začátek prvního verše
některé formy se zakládají na opakování týchž slov, např.:
sestina:
skládá se ze sedmi slok, z nichž prvních šest má po šesti verších, poslední je poloviční (tři verše)
poslední slova první sloky (která nemusí být rýmovaná) se opakují v následujících slokách podle pořadí (první sloka): abcdef, (druhá sloka): faebdc, (třetí sloka): cfdabe, atd.
v poslední sloce se opakuje těchto šest slov na konci poloveršů a veršů v libovolném pořadí
verše jsou nejčastěji desetislabičné vzestupné
Rým a jeho funkce ve verši. Klasifikace rýmu podle různých kritérií.
definice: zvuková shoda konců slov buď na konci rytmické řady (verš, poloverše, skupiny veršů) nebo syntaktického celku (v próze) (Hrabák)
může se zúčastňovat i metrického impulsu
systémové uplatnění verše není nezbytným znakem verše
v antické literatuře rým považován za stylistický prostředek
ve středověké a novější literatuře se teprve stal jedním ze znaků verše a plnil v podstatě 4
Žádné komentáře:
Okomentovat