jedenáctislabičný verš vzestupného rázu, u nás je doložen např.u Vrchlického
obecně se jedenáctislabičný verš označuje termínem hendekasylab
bývá někdy interpretován jako ženský blankvers, protože podobně jako blankvers má i vzestupný spád
našel uplatnění v italské literatuře
senár:
latinský název pro časoměrný jambický trimetr, tj. pro šestistopý jamb
vedle daktylského hexametru to byl nejmnohotvárnější antický verš
jeho doménou bylo drama
do češtiny se překládá přízvučně (reflektuje se tedy jako dvanáctislabičný nerýmovaný verš jambického spádu)
alexandrín:
doložen již v mladších chanson de geste (okolo r. 1100)
typický verš francouzské tragédie
rýmovaný sylabický dvanáctislabičný jambický verš vzestupného spádu se stálou střední dieresí (pauzou) po šesté slabice
je- li rým ženský, verš má 13 slabik- za poslední slabikou následuje jedna slabika nepřízvučná
poslední slabika před střední dieresí a poslední slabika verše má metrický přízvuk
francouzský alexandrín je verš sylabický, do češtiny se reflektuje jako verš sylabotónický
byla jím složena starofrancouzská Alexandreida- odtud má jméno, autoři Alexandreidy: Lambert le Tort a Alexandr de Bernay
u nás byl alexandrín pěstován od 90. let 19. st. (Jaroslav Kvapil, Otokar Březina, Jaroslav Vrchlický)
typické pro francouzský klasický alexandrín je střídání mužských veršů s ženskými zachovávají čeští básníci jen někdy
psal v něm Molière, Pierre Corneille
Žádné komentáře:
Okomentovat