prvky, jimiž se verš liší od prózy:

• • stopy:

• umělé hranice, při analýze verše slouží k tomu, abychom určili jeho charakter

• rozlišujeme je podle toho, jak jsou v tomto úseku rozděleny těžké a lehké doby

• těžká doba (teze): slabika, která je nositelkou metrického impulsu

• lehká doba (arze): slabika, která ve stopě není nositelkou metrického impulsu

• stopy můžeme rozdělovat podle:

1. počtu slabik na:

1. stopy dvouslabičné:

1. trochej: tvoří jej teze a arze, schéma: x x

2. jamb: tvoří jej arze a teze, schéma: x x

3. spondej: skládá se ze dvou tezí, schéma: x x

2. stopy tříslabičné:

1. daktyl: po tezi následují dvě arze, schéma: x x x

2. anapest: dvě arze předcházejí tezi, schéma: x x x

3. amfibrach: arze, teze, arze, schéma: x x x

2. pozice nositele metrického impulsu

• podle toho, zda je ve stopě zařazena teze, rozlišujeme:

1. stopy vzestupné: tj. takové, v nichž je teze na druhé nebo další pozici (jamb, anapest)

2. stopy sestupné: mají tezi jako prvou slabiku (trochej, daktyl)

3. stopy vzestupně sestupné: jako teze funguje druhá slabika, první a třetí slabika jsou arze (amfibrach)

• česká metrika dává realizovat z těchto stop v rámci sylabotónické prozodie: trochej, daktyl a s určitými výhradami jamb

• jamb: u sylabotónického prozodického systému je nositelem metrického impulsu počet slabik ve verši a rozložení přízvuků, v českých slovech je přízvuk na první slabice a eventuálně vedlejší přízvuk a na dalších lichých slabikách

• pokud chce autor v české poezii využít jamb: musí na počátku verše zařadit nepřízvučné jednoslabičné slovo a na konec verše jednoslabičné slovo přízvučné, tím se dosáhne vzestupnosti, ale hranice stop je uvnitř slova- díky této formě je možné verš pokládat za jambický, ale může se také interpretovat jako verš trochejský s předrážkou (tj. nepřízvučnou slabikou na počátku metrické řady)- např. verše z Máchova Máje

•