Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

rytmizace prózy:

  • je možno jí dosáhnout intonací, gramatickým paralelismem (realizuje se gramatickými rýmy), byly pro ni vypracovány již ve starověku a běžně užívány ve středověku tzv. rytmické klauzule

  • k nejznámějším rytmickým klauzulím patří:

  1. cursus planus, schéma: x x / x x x (starověk), x x x / x x (středověk)

  2. cursus tardus, schéma: x x / x x x x (starověk), x x x / x x x (středověk)

  3. cursus velox, schéma: x x x / x x x x (starověk), x x x / x x / x x (středověk)

  • vedle těchto rytmických klauzulí se ve starší české literatuře uplatňovalo i zakončení třemi trocheji a tzv. zakončení oxytonické, tj. zakončení jedním přízvučným slovem


  1. Prozodické systémy v české literatuře.


  • prozodický systém: využívá určité metrické vlastnosti nebo jejich kombinace toho kterého jazyka

  • Hrabák: prozodický systém je: „soubor všech veršových norem zakládajících se na témž prozodickém principu, tj. využívajících týmž specifickým způsobem rytmických vlastností jazyka.“

  • pro určení prozodického systému je rozhodující, které rytmické vlastnosti jazyka nebo jaké kombinace rytmických vlastností jazyka využívá

  • v češtině se vyskytují všechny systémy, je to podmíněno těmito jazykovými zvláštnostmi:

  1. slovní přízvuk je nefonologický, poměrně slabý a je vázán zpravidla na počátek slovního celku (slovní celek definují jako slovo se svými předklonkami a příklonkami)

  2. nepřízvučné slabiky ve slově se neredukují

  3. existuje fonologická kvantita

Žádné komentáře:

Okomentovat