Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Sylabotónický verš daktylský

  • teze, arze, arze, sestupná stopa

  • je to verš stopový

  • musí být realizovány všechny těžké doby, tj. není možné nepodložit některou těžkou dobu slovním přízvukem (na rozdíl od trocheje a jambu), v tom případě by se totiž ztratilo povědomí, že jde o daktyl

  • v klauzuli se mohou střídat úplné stopy s neúplnými- v zakončení

  • zakončení: daktylské, ženské i mužské

  • sylabické různotvary daktylu jsou v podstatě stejné jako u trocheje a jambu

  • rytmické variace: vznikají zejména uváděním jednoslabičných slov

  • z historického hlediska daktyl vlastně připravoval v české literatuře na konci 19. st. verš čistě tónický, a tím i verš volný

  • daktylské verše mohou mít předrážku (anakruzi)- nepřízvučná slabika na začátku metrické řady

  • na rozdíl od nestopového jambu není zde předrážka součástí metra, je to slabika, která se neúčastní na metrickém impulsu, jinými slovy stojí mimo vlastní metrickou řadu, taková předrážka je v českém verši možná jen v daktylu

  • někdy bývá uvnitř daktylského verše neúplná stopa

  • např. Ostrava, Koho bych miloval- Jan Neruda



Sylabotónický verš logaedický

  • takový verš, ve kterém se střídají různé stopy (pro češtinu padá zpravidla v úvahu střídání trocheje s daktylem), nikoli však libovolně, nýbrž podle určitého plánu- daktylotrochej

  • jiné povahy je daktylotrochej nelogaedický, tj. takový, kde střídání není pravidelné

  • zde jde o útvar, který již přechází k verši čistě tónickému, protože nositelem rytmu přestává být rozložení přízvuků při neměnném počtu slabik, ale stává se jím počet stop

  • daktylotrochejský spád mívá také volný verš a rytmizovaná próza

  • střídání daktylů s trocheji bylo příznačné pro český verš na konci 19. st., v této době vedl vývoj k verši volnému


Žádné komentáře:

Okomentovat