arze, teze
nepřízvučné jednoslabičné slovo a na konec verše jednoslabičné slovo přízvučné- tím se dosáhne vzestupnosti za cenu toho, že hranice stopy je uvnitř slova
trochejský rytmus bývá charakterizován jako sestupný (po těžké době následuje lehká doba, tj. po přízvučné slabice nepřízvučná), jambický rytmus pak jako vzestupný
v českém sylabotónickém verši byl od nejstarších dob až do konce 19. st. nejobvyklejší rytmus trochejský, od konce století se situace změnila ve prospěch jambu
český jamb má na rozdíl od trocheje obyčejně podobu verše nestopového- protože jambická stopa se nekryje se slovy (hranice stopy s hranicí slov), hranice jambické stopy je uprostřed slova, protiklad sestupné a vzestupné stopy se totiž pociťuje jen tehdy, když jsou realizovány hranice stop
realizovány většinou césury a potlačovány dierese
rytmické variace: vznikají stejně jako v trocheji hlavně tím, že některé těžké doby nejsou podloženy slovními přízvuky, první slabika v českém nestopovém jambu bývá někdy přízvučná, takže na první pohled takový jambický verš vypadá jako rytmická řada složená z daktylu a trochejů, jindy zase tvoří 1. slabiku slovo významově málo zatížené, takže takový jambický verš vypadá na první pohled jako řada složená z předrážky (anakruze- nepřízvučná slabika před řadou sestupných stop) a trochejů
v češtině jsou možné jen sestupné stopy a každý jambický verš je proto vlastně trochej s předrážkou (např. byl pozdní večer, první máj)
sylabické různotvary českého jambu jsou v podstatě stejné jako u trocheje
zakončení je buď mužské nebo ženské
v prvním případě: verš akatalektický (úplný), v druhém případě: verš hyperakatalektický
řada typu se totiž pokládá za tři úplné jamby, kdežto řada typu se pokládá za tři jamby úplné s jednou slabikou navíc
např. Máj- Za trochu lásky
Žádné komentáře:
Okomentovat