spojení představ, které vybočuje z obvyklého kontextu, a proto působí směšně
groteska: spojuje navzájem protismyslné prvky
bizarnost: nižší stupeň groteskna
absurdno: vyšší stupeň groteskna, odhaluje hluboký a zdravým rozumem nepochopitelný rozpor
8. Podstata a klasifikace literárních druhů a literárních žánrů
věnuje se tomu genologie
základní členění umělecké literatury:
lyrika: bezfabulový, nesyžetový literární druh
epika: fabulový, syžetový literární druh
drama: fabulový, syžetový literární druh
v novější době se uplatňuje členění:
poezie nejsou to žánry, jsou to výrazové prostředky uměleckých textů
próza
drama (řeč vázaná, nevázaná a dialog)
dále se člení na literární žánry a žánrové formy
literární žánry:
fabulové
epika, drama
bezfabulové (nesyžetové)
lyrika a řečnické útvary
fabule: příhoda, o které se vypravuje v literárním díle, vybavuje si ji čtenář až po přečtení celého díla
syžet (látka): způsob, jakým jsou uspořádány informace o fabuli, můžou být uspořádány lineárně- v časové posloupnosti, zpřeházeně, tutéž informaci můžeme předat pomocí několika syžetů
první pokus: Aristotelés- tragédie x epos
vlastní teorie literárních druhů: přelom 18. a 19. st.- na bázi estetické, a to na základě vztahu tvůrčího subjektu k představované skutečnosti:
subjektivnost: lyrika
objektivnost: epika
syntéza: drama
Hegel: událost- epika, nálada- lyrika, děj, akce- drama
Staiger. lyrický- minulost, epický- přítomnost, dramatický- budoucnost
Žádné komentáře:
Okomentovat