Další postavení svobodného občana bylo určováno statusem, každý mel tři statusy:
Libertútis – právo na osobní svobodu
Civitátis – domovské právo (teritoriální příslušnost)
Famílie – vztah rodu do kterého patří
Tyto práva, která jsou spojena s tímto postavením mohlo vést ke snížení osobnosti.
Římské právo rozlišuje jak lze ztratit svobodu – stal se otrokem kvůli dluhům, nebo zajetím » ztráta svobody » ztráta práv.
Když byl mimo obec je ve střední skupině, ztrácí možnost status famílie – dochází k tomu v okamžiku kdy otec rodiny někoho vydědí » ztrácí práva.
Speciální kapitolu představují ženy » nemají žádná práva a nemohou jednat. Musejí být zastoupeny otcem, nebo poručníkem. Při úmrtí manžela nesměli do doby vyřešení dědictví rozhodovat o majetku.
Další kategorie – děti porozené matkou otrokyní » okamžik narození určuje postoj práv.
Občané zajatí v cizině do otroctví » zrušení v Římu jejich práv. Jedině v případě, když se vrátil z otroctví se jim všechny práva kromě jednoho vraceli. Jediné právo, které zůstávalo, bylo v manželství, kdy se žena znovu provdaná nemusela vracet k původnímu manželovi.
Žádné komentáře:
Okomentovat