3.
Stav živ. prostředí a jeho jednotl. složek v ČR
Jaký byl stav po pádu komunistického režimu?
Specializace na chem. a hutnický průmysl a výrobu energie založenou na hnědém uhlí vedla k silnému znečištění ovzduší, vod, poškození lesů (zejména Krušné, Jizerské hory, Krkonoše) , způsobila vážné negativ. dopady na zdraví obyvatel. Nejvážnější dopady na živ. prostředí se projevily v sever. Čechách (Teplice, Most, Chomutov, Ústí n.L. – část tzv. Černého trojúhelníku), na sever. Moravě (Ostravsko). Povrchová těžba zanechala zdevastovanou krajinu. Těžba uranu vedla k nahromadění odpadu z úpravy rudy, což je zdrojem kontaminace vody.
Od r. 1990 uzavírány nejzastaralejší elektrárny spalující uhlí, ocelárny apod. , postupně se přecházelo na zařízení vytápěná ropou a plynem. Pro český průmysl byla charakteristická vysoká energetická a materiálová náročnost. Bývalé st. podniky způsobily značné škody na živ. prostředí (zejména kontaminace půd) – ty se řešily v rámci privatizace: pr. odpovědnost za staré ekologické zátěže přechází na nové vlastníky, s nimiž FNM uzavírá smlouvy o hrazení nápravy škod na živ. prostředí (hrazeny z prostředků získaných v průběhu privatizace). Dále dochází k dekontaminaci půdy užívané dříve Sovětskou armádou (financováno ze st. rozpočtu).
Žádné komentáře:
Okomentovat