Komunikační podsystém datové sítě rozdělujeme na dva základní druhy:
a) podsíť tvořená dvoubodovými spoji (telefonní, radiové, družicové spoje) – přenos mezi dvěma uzly probíhá tak, že je rozdělen do řady dílčích přenosů, které probíhají vždy mezi dvěma sousedícímí uzly. V každém uzlu se zráva uloží a pak se pošle dál.
Úplná polygonální síť = všechny body jsou navzájem propojeny (počet spojů=N*(N-1)/2). Taková síť je nejbezpečnější, ale velice nákladná.
Je třeba řešit:
1. směrování v síti = jakou cestou půjdou pakety od vysílače k přijímači
2. řízení toku = aby některé části sítě nebyly přetíženy
3. adresování = vhodný způsob určení adres koncových uzlů
4. bezpečnost = aby přístup k informacím měl pouze oprávněný uživatel
5. standardizace = zajištění tzv. otevřených systémů
6. presentace = umožnění komunikace různých druhů terminálů
b) podsíť s využitím společného komunikačního kanálu (sběrnice) – vysílač vyšle zprávu na spol. kanál a přijímač, kterému je určena, si zprávu přečte. Zde mohou nastat okamžiky, kdy vysílaji dva vysílače současně, pak dochází ke kolizi. Tento přístup je třeba řídit:
1. náhodný přístup = dojde-li ke kolizi, vyšle vysílací stanice varovný signál, všechny stanice přestanou vysílat a pak začnou vysílat v náhodně určeném pořadí
2. apriorní přiřazení přístupu = každé stanici jsou předem stanoveny podmínky přístupu
3. time-slicing (časové dělení) = přiřazení přístupu v okamžiku potřeby
Žádné komentáře:
Okomentovat