Při výběru lze postupovat podle určité rozhodovací strategie:

i) maximální vede k výběru varianty s maximálním užitkem bez ohledu na rizika,

ii) minimální volí variantu s nejmenším rizikem bez ohledu na výši užitku.

iii) racionální - nejlepší, která volí variantu s největším efektem, tj s největší převahou užitku nad rizikem bez ohledu na absolutní výši obou hodnot.

V případě kvantitativního vyjádření rizika (R) i užitnosti (U) můžeme vypočítat výsledný efekt každé varianty. Nejprve R i U převedeme na relativní hodnoty poměrem R (U) každé varianty k R (U) maximalistické - umělé varianty. Výsledný efekt (E) lze pak vypočíst např.

E = U - R; E = U/R; E = R*100/U; E = U(1-R/100).

Nejvhodnější je varianta s největším výsledným efektem. Tato poslední fáze RA je zakončena návrhem rozhodnutí a jeho zdůvodněním.

1.1 Větvené rozhodování, charakteristika základních modelů větveného rozhodování.

Větvené rozhodování vychází z metod využívajících teorii grafů. Tyto metody je vhodné využívat pro názorné grafické vyjádření řešeného problému. Největší aplikační možnosti má metoda rozhodovacích sítí, která spojuje přednosti grafického zobrazení a rozhodovací analýzy.